Obě světové války měly velmi negativní dopad na mezinárodní obchod. Obchod byl omezen, národy přeloženy za své hranice a zvýšil se protekcionismus. Po druhé světové válce se však ve snaze oživit světovou ekonomiku rozhodli pro volný obchod a multilateralismus.
Již v závěrečných fázích druhé světové války, v roce 1944, bylo na základě dohod z Bretton Woods (USA) rozhodnuto podporovat mezinárodní obchodní vztahy. Tyto mnohostranné iniciativy nakonec přinesly ovoce ve velkých obchodních dohodách, jako je GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) nebo Všeobecná dohoda o clech a obchodu, jejichž původ sahá až do roku 1948.
GATT se tedy zrodila s cílem podporovat mezinárodní obchod, založený na základním principu: doložce nejvyšších výhod. Toto ustanovení stanoví, že jakékoli snížení cel uplatňované na signatářskou zemi GATT musí být rozšířeno i na ostatní členské země.
V sedmi kolech jednání usilovali o snížení cel na světové úrovni a určitý vliv byl dán nejchudším zemím. I když je pravda, že je třeba udělat ještě hodně práce ke snížení propastných rozdílů mezi nejvíce průmyslovými zeměmi a nejméně rozvinutými zeměmi.
V posledním kole GATT však došlo k významnému pokroku. Jedná se o uruguayské kolo, které v roce 1995 vyvrcholilo vytvořením Světové obchodní organizace (WTO). Účelem tohoto orgánu je bránit volný obchod, řešit obchodní spory mezi členskými zeměmi a ukládat sankce těm, kteří provádějí nezákonné obchodní praktiky.
Vývoj obchodu však jde nad rámec dohod a institucí, které jej regulují. Vraťme se tedy do let po druhé světové válce.
Mezinárodní obchod po druhé světové válce
Od roku 1950 mezinárodní obchod rostl, což vedlo k expanzi zahraničních investic a liberalizaci obchodu. Také v padesátých letech v Evropě začaly vznikat první organizace pro hospodářskou spolupráci. Například Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které bylo předchůdcem Evropského hospodářského společenství.
Současně začala studená válka se dvěma zcela opačnými ekonomickými systémy. Na jedné straně byl kapitalistický blok. Blok složený z řady zemí s ekonomikami volného trhu. Na druhé straně se nacházel komunistický blok s centralizovanými ekonomikami, ve kterých vláda převzala úplnou kontrolu nad ekonomikou. Studená válka znemožnila nastolit nový ekonomický řád po celém světě. Přesto země kapitalistického bloku viděly, že se jejich obchodní výměny a jejich vztahy posílily.
Již v 60. letech se mezinárodní obchod značně rozšířil. Globální hospodářský růst, který probíhal v letech 1950 až 1973, byl ve skutečnosti mnohem rychlejší, než svět zažil až do roku 1914.
To vše bylo částečně způsobeno tím, že se obchod rozšiřoval podporovaný pilíři jako GATT, Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Blahobyt a prosperita, které přinesla expanze obchodu, však byla v roce 1973 zničena ropnou krizí. To vedlo ke ztrátě životaschopnosti ekonomik, které se opět uchýlily k ochranářským opatřením. Potíže se zahraničním financováním v Latinské Americe měly také negativní dopady na mezinárodní obchodní vztahy.
Oživení mezinárodního obchodu
Tento negativní trend se podařilo prolomit od roku 1985. K tomuto roku došlo k oživení mezinárodního obchodu. Z velké části díky rostoucímu významu Asie a otevření se ekonomikám, jako jsou USA a Kanada, mezinárodnímu obchodu. S koncem studené války a bývalého Sovětského svazu se globalizace ekonomiky zrychlila.
K rozšíření obchodu přispělo také vytvoření nových forem ekonomické integrace, čehož důkazem je vytvoření MERCOSURU v roce 1991 jako společného trhu pro Jižní Ameriku a podepsání Severoamerické dohody o volném obchodu, známé také jako NAFTA. vstoupila v platnost v roce 1994. Výsledkem bylo, že se zvýšily ve větší míře mezi zeměmi, které byly integrovány do obchodních bloků, než mezi zeměmi, které nebyly integrovány do tohoto typu dohod.
Důvodem, který vysvětluje tuto velkou obchodní expanzi, byla existence globálního závazku omezit celní bariéry, existence nadnárodních společností, rozvoj dopravních prostředků, technologická revoluce a zlepšení komunikace.
Nové výzvy světové ekonomiky
Ze strany rozvojových zemí roste zájem o aktivní účast v mezinárodním obchodu. Prostřednictvím globalizace má přinést blahobyt a přenášet ekonomické faktory ke snížení velkých nerovností mezi nejrozvinutějšími ekonomikami a chudými zeměmi.
Navzdory všemu stále existují rozdíly a zaostalé země nadále požadují nový mezinárodní ekonomický řád. Řád, který reaguje na problémy, jako je zahraniční dluh a chudoba, které trápí mnoho národů.
Kromě velkého cíle vymýcení chudoby existují i nové ekonomické výzvy. Zejména v obchodních záležitostech. Protekcionistická eskalace americké vlády vedená Donaldem Trumpem a její obchodní napětí s Čínou mohou způsobit globální ekonomickou recesi.
Pokud jde o instituce, před institucemi, které sázejí na hospodářskou spolupráci, jako je Evropská unie, se konají akce, jako je brexit. Událost, která zpochybňuje hospodářskou a politickou spolupráci v zájmu větší národní suverenity.
