Na Economy-Wiki.com je nám ctí mít velmi zvláštního hosta. Jedná se o ekonoma José María O’Keana, profesora ekonomie na univerzitě San Pablo de Olavide (Sevilla) a profesora ekonomického prostředí na Instituto de Empresa v Madridu. Chystáme se analyzovat současný ekonomický výhled s José Maríou O'Keanem, který se bude zabývat problémy, jako je obtížná ekonomická situace v Argentině, možnost nových recesí, dopad IKT na ekonomiku, zvýšení obchodního napětí a španělská ekonomika .
José María O’Kean je tedy specialistou na ekonomické prostředí, ekonomický dopad IKT, digitální ekonomiku a konkurenceschopnost podnikání. Kromě různých pozic na univerzitě San Pablo de Olavide prošel dalšími univerzitami, kde byl vedoucím přidruženým členem na St. Antony's College na Oxfordské univerzitě a hostujícím výzkumným pracovníkem na vládní škole Johna F. Kennedyho na Harvardově univerzitě. .
Jako plodný ekonom v jeho bibliografii najdeme díla jako: „Strategické veřejné řízení“, „Ekonomika pro podnikání“, „Podnikatelé a ekonomické prostředí“, „Ekonomická teorie obchodní funkce“, „Konkurenční Španělsko“, „ business “,„ Navrhování nového hodnotového cyklu ve stavebnictví “a jeho nejnovější kniha s názvem„ Deset klíčových otázek k pochopení ekonomiky. “ Během své kariéry ekonoma publikoval velké množství odborných článků a je běžné ho vidět v médiích jako La Sexta, Antena 3 nebo Canal Sur. Píše také pro noviny jako El País, Expansión, ABC a Cinco Días, přičemž nezapomíná, že přispívá do ekonomického weblogu IE.
Otázka: Myslíte si, že Španělsko směřuje k nové realitní bublině?
Odpověď: Nemyslím si to. Mezi nabídkou a poptávkou dochází k úpravě. Poptávka se rozšířila v důsledku ekonomického zlepšení, vzhledu fondů pro investice do nemovitostí, většího úvěrového vybavení a růstu cestovního ruchu, což zvýšilo poptávku po turistických apartmánech a nabízí dobrou obchodní příležitost pro bydlení, které bylo dříve nabízeno k pronájmu a pro nové domy, kterým je nyní tento nástroj dán, protože jsou navrženy.
Na druhé straně je nabídka omezena na dostupné půdě a v době potřebné k přizpůsobení rostoucí poptávce.
Některá data, která ukazují tento argument, na rozdíl od bubliny, že bydlení roste hlavně ve velkých městech a turistických městech, ale ne v jiných městech ve vnitrozemí nebo s menší dynamikou.
Otázka: Ve Španělsku střední a dělnické třídy ztratily kupní sílu. Jaké je podle vás řešení? Jaké kroky by měly být v tomto ohledu podniknuty?
Odpověď: Musíme rozlišovat ztrátu kupní síly středních tříd a dělníků. Věřím, že jeden je strukturální a druhý dočasný.
Pokud nezaměstnanost klesá, mzdy vzrostou. Je-li vysoká nezaměstnanost, nabízejí zaměstnavatelé pracovní místa za nízké mzdy a pokud je budou pokrývat, mzdy se nezvýší, zejména s ohledem na vysokou dočasnost zaměstnání ve Španělsku, a to kvůli pobídkám pracovněprávních předpisů v současné době k tomuto typu smluv.
Pokud jde o analýzu toho, co se stane se střední třídou, vysvětlení je jiné. Mzda vyplácená za odpracovanou hodinu souvisí s hodnotou toho, co se za tu hodinu vyprodukuje. Pokud se španělská ekonomika specializuje na pracovní místa s nízkou hodnotou, vytvářejí se nízké mzdy. Na druhou stranu, technologická revoluce, ve které žijeme, pochází z velmi intenzivních procesů nahrazování práce kapitálovými statky, ačkoli také zvyšuje hodnotu některých nerutinních a kreativních pracovních míst. Specializace ekonomiky země a způsob její výroby opět změní.
Pokud se tedy země specializuje na pracovní místa s nízkou produktivitou a s malým využitím technologií, je nepravděpodobné, že se vygenerují vysoké mzdy a lepší kupní síla.
Necháme spekulativní debatu o tom, zda v budoucnu bude práce pro každého, a půjdeme do společnosti, kde střední třída nebude mít práci.
Otázka: Jak si myslíte, že eskalace protekcionismu ovlivňuje mezinárodní obchod?
Odpověď: Musí to dopadnout negativně na vás. Je to nevyhnutelné. A to je špatná zpráva pro každého, i když existují země, odvětví a lidé, kteří získají z protekcionismu, jak se to vždy stalo. V srdci mají téměř všechny země protekcionistickou tendenci, protože politika je citlivá na národní nátlakové skupiny a chtějí hájit své vlastní zájmy, které téměř vždy ohrožují konkurenci na trhu.
Zároveň s ochranářským trendem nacházíme velké společnosti bez národního charakteru, národní mohli bychom jim říkat, kdo rychle najde řešení těchto politik. Kromě toho, když mluvíme spíše o trzích s bitovým zbožím než o atomovém zboží, tyto trhy nejsou tak citlivé na tradiční ochranářská opatření. Mohu zadat poplatek za vyhledávání Google, které generuje příjem pro společnost s umístěním informací v prohlížeči prohlížeče, který vidím? Je těžké to udělat.
Otázka: Jako odborník na ICT nám řekněte, jaký dopad mohou tyto technologie mít na ekonomiky Španělska a Latinské Ameriky.
Odpověď: Myslím si, že ICT ovlivní všechny ekonomiky. Je zřejmé, že snadno nahradí ty rutinnější úkoly, které lze tak či onak robotizovat. Je také jasné, že velké platformy potřebují velké kritické množství, což je obvykle na trzích v anglickém nebo čínském jazyce.
Pokud jde o společnosti, které soutěží na různých trzích, digitální ekonomika umožňuje srovnání cen a snižuje obchodní marže. Digitální transformace společností bude mít zásadní význam pro konkurenceschopnost a obecně je v těchto ekonomikách technologická propast velká u velké části produktivní struktury.
Otázka: Jaká je vaše budoucí perspektiva pro Argentinu?
Odpověď: Musel bych dále studovat současnou situaci v Argentině. Několik let jsem učil případ Argentiny v letech dollarizace a byl jsem v Buenos Aires v lednu 2002, kdy explodoval systém pevné výměny.
V současnosti jsou údaje o růstu velmi rozporuplné. Trpí 30% inflací, mírou nezaměstnanosti 9% a má dvojí deficit, vnější 4,5% a veřejný 5,7%. Měna za rok klesla ze 17 na 38 pesos za dolar. Úroková sazba desetiletého dluhopisu je 11,5%, přestože nejde o zemi s vysokým veřejným dluhem, který se pohybuje kolem 30% HDP. Je to také země bez obav z prodlení, která vytváří nedůvěru v mezinárodní finanční trhy. Existuje naléhavá potřeba stabilizačního plánu se vším, co zahrnuje. Pokud je to provedeno dohodou o příjmu, bude to méně bolestivé. Jinak bude trvat velmi silná vláda, aby se tlak udržel. Pokud tomu tak není, situace se ekonomicky a sociálně zhorší. Pokud se vrátí politicky populistická politika, zpeněžující deficity a neopravující úpravy, budou pro Argentince přijít velmi těžké roky.
Otázka: Vidíte globálně nějakou hrozbu recese?
Odpověď: Země jsou silně zadlužené, mnoho společností je silně zadluženo, mnoho bank je v nejisté finanční rovnováze. Na druhé straně v některých oblastech, jako je Evropa, žijeme s velmi nízkou mírou intervencí. Pokud se zvýší, bude to mít dopad na agenty s dluhy, pokud budou úrokové sazby zachovány, nemáme žádnou rezervu, která by stimulovala ekonomiku tváří v tvář nové recesi. Je to dilema.
Ekonomika jde cestou růstu s rozmachem a recesí. Od krize v roce 2009 rosteme mnoho let. Další recese přijde, ale nebude jako ta předchozí nebo globální.