Relativní luxusní zboží je zboží, které je považováno za luxusní zboží pro určitý typ zákazníka. V jiném segmentu s vyššími příjmy je to však nezbytná položka.
Jiným způsobem, u relativního luxusního zboží závisí jeho klasifikace na disponibilním osobním příjmu nebo na bohatství konečného spotřebitele.
To znamená, že pro osobu s průměrnou úrovní příjmu lze toto zboží považovat za luxusní. Pro jednotlivce s vysokou kupní silou je to však normální zboží nebo dokonce nutnost.
Potřeby a luxusní zboží byly tradičně ostře odděleny. Rostoucí hospodářský blahobyt ve většině světa však zpřístupnil drahé zboží.
K tomu přispěl také lepší přístup k finančním zdrojům, jako jsou půjčky nebo bankovní úvěry.
Tato demokratizace luxusu, produkt globalizace, do jisté míry pomohla vzniku takzvaného relativního luxusního zboží.
V našem každodenním životě existuje mnoho relativního luxusního zboží. Vidíme to například v kosmetickém průmyslu, v módním sektoru, v prémiovém jídle, v zábavě a dokonce i v turistických službách.
Cenová elasticita relativního luxusního zboží
Z mikroekonomického hlediska má relativní luxusní zboží cenovou elasticitu větší než 1 pro úroveň příjmu spotřebitele. To znamená, že změna ceny výrazně ovlivňuje poptávku po zboží, a proto není tak nutná.
Alternativně může mít relativní luxusní zboží cenovou elasticitu menší než 1 pro větší rozsah příjmů. To znamená, že produkt je pro spotřebitele velmi nezbytný, bez ohledu na cenové změny, ke kterým dochází.
Z toho tedy vyplývá, že úroveň příjmu přímo ovlivňuje poptávku. Komoditu tedy může jedinec s nízkými příjmy považovat za luxus, ale u jiné osoby s vysokým příjmem to může být normální.
