Kartézská rovina, kartézské souřadnice nebo kartézský systém je způsob lokalizace bodů v prostoru, obvykle ve dvojrozměrných případech.
Kartézské letadlo pocházelo z ruky Reného Descarta (1596-1650). René Descartes, známý filozof a vlivný matematik, byl zakladatelem analytické geometrie. Disciplína, která je široce používána, i když povrchně, v grafických reprezentacích analýz ekonomické teorie.
S myšlenkou zachytit jeho filozofickou myšlenku postavil letadlo se dvěma liniemi, které se protínaly v bodě kolmo. Nazval svislou osu osou souřadnic a vodorovnou osu osou úsečky. V jakémkoli bodě určeném hodnotou na úsečce a dalším na souřadnici ji tedy známe jako souřadnici. Reprezentace částí kartézské roviny je následující:
Body, které mají být reprezentovány, jsou označeny v závorkách oddělených čárkou. Například pokud chceme reprezentovat dvě jednotky osy úsečky a jednu jednotku osy souřadnic, napíšeme (1,2). Později uvidíme, jak reprezentovat různé body na kartézské rovině.
Nazývá se také kartézský graf.
Počátek souřadnic
Bod (0,0) je známý jako počátek souřadnic. To znamená, že bod, kde se obě osy protínají kolmo.
Pokud rovnice nemá konstantní člen, bude čára rovnice vždy procházet počátkem souřadnic nebo bodu (0,0).
Poznámka pro ty, kteří mají pokročilejší znalosti: To vysvětluje, že kdykoli je z rovnice regresního modelu vynechán konstantní člen, model vždy projde počátkem.
Kvadranty karteziánské roviny
Když nakreslíme svislou osu a vodorovnou osu karteziánského plánu, vytvoří se čtyři zóny. Každou z těchto zón nazýváme kvadrant. Dále můžeme vidět příklad jeho kvadrantů:
Čísla nám sdělují číslo kvadrantu. Takže pokud (1) je, byl by to první kvadrant, (2) druhý kvadrant, (3) třetí kvadrant a (4) čtvrtý kvadrant. Znaménka v závorkách představují znaménko každého čísla podle kvadrantu. Například ve čtvrtém kvadrantu je osa úsečky kladná a osa souřadnic záporná (+, -).
Příklady kartézských souřadnic
Předpokládejme, že chceme reprezentovat následující body na kartézské rovině (2,4), (2, -3), (6,1), (-3,5), (-1, -1).
