Poměr poměru zadluženosti k celkovým aktivům slouží ke stanovení metriky míry zadluženosti společnosti ve vztahu k jejím celkovým aktivům.
Při financování své činnosti si společnosti mohou vybrat dvěma způsoby. Buď svou činnost financují svými vlastními prostředky, nebo se financují sami prostřednictvím svých věřitelů.
Jeho výpočetní vzorec je následující:
Každá společnost musí vždy najít optimální kapitálovou strukturu na základě svých potřeb a tržních podmínek. Poměr dluhu celkových aktiv nám umožní zjistit, jaký podíl činnosti společnosti (celková aktiva) financují její věřitelé (celková pasiva).
Optimální hodnoty poměru dluhu k celkovým aktivům
Optimální hodnoty poměrů jako obvykle vždy závisí na sektoru a na kazuistice každé společnosti. Hodnoty mezi 40% a 60% se však považují za přiměřené.
Pokud by hodnota byla vyšší než 60%, společnost by ponechala velkou část svého financování třetím stranám. To by mohlo způsobit, že ztratí samostatnost ve správě a řízení a vytvoří velkou úrokovou zátěž. Na druhou stranu, pokud je poměr pod 40%, měla by společnost velmi vysokou úroveň vlastních zdrojů.
Příklad výpočtu
Předpokládejme, že společnost A má celková aktiva 100 a celková pasiva 50. Na druhou stranu společnost B má celková aktiva 100 a celková pasiva 75.
Pokud vypočítáme oba poměry, máme následující:
Poměr dluhu společnosti A = 50/100 = 0,5
Poměr dluhu společnosti B = 75/100 = 0,75
Pokud předchozí příklady vynásobíme 100, vidíme, že společnost A financuje 50% své činnosti cizími osobami a dalších 50% vlastními prostředky. Tímto způsobem by společnost měla kapitálovou strukturu v příslušných parametrech.
Společnost B však financuje 75% své činnosti z externích zdrojů a pouze 25% ze svých vlastních zdrojů.
Důležitost optimální kapitálové struktury
Na základě kapitálové struktury každé společnosti by je mohla ekonomická situace ovlivnit ve větší či menší míře.
Příklady jsou uvedeny níže.
Změny úrokových sazeb mohou být pro podniky velkou bolestí hlavy. Pokud má společnost emisi nesplaceného dluhu ve výši 2% a úrokové sazby klesnou na 1%, zaplatila by společnost o 1% více z nesplaceného zůstatku svého dluhu. Pokud by společnost měla k dispozici hotovost, mohla tento dluh odkoupit a znovu vystavit dluh ve výši 1%. Jinak by společnost platila více úroků, než kolik mohla platit za tržních podmínek. To by zatěžovalo vaše výsledky.
Další problém by mohl přijít roky se špatnými výsledky. Pokud existují roky se špatnými výsledky, mohou společnosti dividendu snížit nebo dokonce zrušit. Platbu dluhů však nelze snížit ani pozastavit.
Na základě příkladů společnosti A a společnosti B by tedy výše zmíněných změn byla tato společnost podstatně více zasažena, protože větší část její činnosti je financována třetími stranami.