Celní tranzit - co to je, definice a koncepce

Obsah:

Anonim

Celní tranzit je celní režim, který umožňuje převod zboží prostřednictvím různých závislostí na celním území.

Celní tranzit v tomto smyslu, protože se jedná o režim, který není povolen celním odbavením, převod nezahrnuje cla. Náklady na skladování a dopravu se však nadále generují.

Obecně je tato operace platná pouze pro cíle ve stejné zemi. Závisí to však na dvoustranných nebo mnohostranných dohodách, které umožňují tranzit mezi různými zeměmi.

Charakteristika tranzitu celních orgánů

Celní tranzit, stejně jako jakýkoli jiný režim, vyžaduje přísné předpisy ze strany regulačních orgánů, aby mohl být proveden. Například převod mohou provádět pouze autorizovaní a řádně regulovaní dopravci. To proto, že dopravní systém musí mít bezpečnostní opatření, například ta, která jsou vyžadována pro sledování nákladu. Stejně tak je v dohodě definována doba převodu zboží a trasa.

Ačkoli mají celní orgány tyto definované procesy, není pro provozovatele zaručena standardizace. To z hlediska požadované dokumentace a poskytovatelů služeb.

Pokud se vývozce nebo dovozce podrobí tomuto režimu, musí být specifikovány celní orgány, které zasáhnou.

Tyto jsou:

  • Celní úřad: Kancelář, která autorizuje a iniciuje tranzitní operaci.
  • Celní úřad: Toto je zprostředkující kancelář, autorizovaná pro řízení provozu. V případě mezinárodního tranzitu to může být celní úřad v hostitelské zemi.
  • Celní úřad určení: Konečně je to celní úřad, který dokončuje tranzitní proces, a ten, který odesílá zboží.

Celní tranzitní dokumentace musí být předložena příslušnému orgánu každého úřadu. To může zahrnovat formulář, který každá země používá k tomuto účelu, například nákladní list a obchodní fakturu.

Výhody a nevýhody tranzitního režimu

Hlavní výhodou tohoto režimu je možnost převodu zboží na celním území bez vytváření daní. To znamená, že je spojena s nižšími náklady. Stejně tak umožňuje rychlost postupů, protože není nutné provádět proces odeslání nákladu několikrát.

Některé nevýhody, které lze zmínit, spočívají v tom, že to vyžaduje existenci dobrého komunikačního systému mezi kancelářemi. Nedostatek takového systému by proto mohl mít opačný účinek a způsobit zpoždění i další náklady na skladování. Také by mohlo být nepohodlné, aby se tranzitní praktiky mezi jednotlivými kancelářemi lišily. A to zejména v případě mezinárodního tranzitu.