Kameralismus je ekonomický trend zaměřený na administrativní správu území. To se zaměřuje na aplikaci stimulů pro jejich ekonomický růst. To je zase považováno za základ současného správního řízení státu.
Od svého vzniku, jako teorie obchodní povahy, spojil kameralismus ekonomické a politické praktiky zaměřené na správní řízení různých států. Tímto způsobem zahrnoval vývoj ekonomických a politických modelů, které slouží ke stimulaci tvorby bohatství.
Doktrína kameralismu a její korespondence ekonomická myšlenková škola, od svého narození rychle převládali v Německu a Rakousku. Po jeho vývoji předpokládá koncepce kameralistického modelu státu, že převládne jeho praktická vize podporovaná ústavními zákony.
Je to akademická doktrína, předmět studia v ekonomické teorii. Zároveň je konstituován jako základna modelu správy veřejných financí a oblastí státní moci.
Akademická vize je zaměřena hlavně na pochopení kameralismu jako studia veřejné správy a managementu z ekonomického a teoretického hlediska. Jinými slovy, je to věda o managementu.
Historický rámec kameralismu
K vzniku a převaze této disciplíny ekonomické povahy došlo v sedmnáctém až osmnáctém století v Německu. Vždy zvýraznění jeho názvu v němčině (Kammer) as ohledem na důležitost vedení komory.
Během této doby byla struktura německého státu přizpůsobena kameramanským principům a schématům. Stejně tak to bylo se správou a správou veřejných financí uvedeného území.
Ačkoli je jeho zrození zahrnuto do absolutistického období německých dějin, v průběhu let a vzhledu osvícenství v Evropě se jeho koncepce vyvinula směrem k komornějšímu modelu. Model, který přesně směřuje k většímu blahu společnosti jako celku.
Historický význam kameralistického hnutí
Kameralismus je považován za předchůdce modelu moderní veřejné správy, zejména na Západě.
Ve stejné oblasti byl vývoj koncepce veřejného činitele, správce veřejných prostředků, konfigurován jako klíčová součást mechanismu systému státní správy a správy.
S časovým vývojem různých ekonomických hnutí a nových politických a sociálních vnímání tento koncept mutuje. Zejména z pohledu většího či menšího zásahu státu, kapitalismu nebo socialismu.
