Rovnovážné množství zboží je takové, které odpovídá bodu, kde se křivky nabídky a poptávky protínají na trhu za danou cenu.
Můžeme tedy říci, že je to částka, kterou jsou výrobci ochotni prodat a spotřebitelé jsou ochotni koupit. To vše za cenu, která umožňuje dohodu obou stran. To je zase rovnovážná cena dokonale konkurenčního trhu. V této teoretické situaci na trhu není nedostatek ani přebytek. Realita je ale velmi odlišná, jak uvidíme níže.
Tržní rovnováhaJak se vypočítá rovnovážné množství
Vycházíme z trhu v dokonalé konkurenci. V něm je křivka nabídky (O) a křivka poptávky (D). Pro jednoduchost se používají rovnice přímek. Oba zastupují všechny výrobce a spotřebitele. Jedná se tedy o preference výroby a spotřeby typu zboží. Jak je vidět na obrázku, jedná se o funkce nabídky a poptávky. Na konci uvidíme numerický příklad k objasnění možných pochybností.
V rovnováze se výrobce a spotřebitel dohodnou na určité ceně, rovnováze nebo tržní ceně (Pe). V tom okamžiku bude výrobce chtít nabídnout určité množství a spotřebitel bude ochoten jej koupit. Toto je rovnovážná veličina (Qe), jak se zobrazuje v grafu. Analyticky se počítá tak, že se funkce Qo a Qd přirovná k ceně (P), která je ekvivalentní této tržní rovnovážné ceně, a vymaže to z rovnice.
Mohou nastat situace, přebytek a nedostatek
Dokonalé trhy neexistují a realita je vždy nedokonalá. Podívejme se, co by se stalo ve čtyřech situacích. Téměř ve všech jde o zásah státu do cen. Tím lze nastavit maximální nebo minimální cenu. Teoretickým cílem je zabránit možným spekulacím. Příkladem je koronavirová krize v roce 2020 s cenou masek a rukavic. Existují vlády, které do těchto odvětví zasáhly.
- Co se stane, když máme tržní rovnovážnou cenu pod intervenční cenou? Maximální cena, za kterou můžeme prodat například balíček rukavic, je šest peněžních jednotek (CU). Tržní cena je na druhé straně 5 CU. na odkládací schránku. Vidíme, že by se stalo, že by se prodaly za tržní cenu (5) a nic by se nestalo.
- Co se stane, pokud je tržní cena nad intervenční cenou? Nyní je maximální cena 5 CU, ale tržní cena je 6 CU. V tomto případě bude mnoho výrobců, kteří nemají kompenzaci za levnější prodej. Spotřebitelé by chtěli více za nižší cenu. Na trhu by byl nedostatek.
- Co se stane, pokud je minimální intervenovaná cena pod tržní cenou? V tomto případě, stejně jako v prvním případě, by se výrobce a spotřebitel dohodli na tržní ceně. Nic by se nestalo.
- A konečně, co se stane, pokud je minimální cena vyšší než tržní cena? Tato situace umožňuje producentovi prodat nad rovnovážnou cenu a získat prémii. Spotřebitel ale za tu vyšší cenu nepožaduje celé rovnovážné množství. Bude tedy přebytek.
Podívejme se na příklad
Představme si dvě funkce nabídky a poptávky. Ty se počítají z minulých údajů o zboží, které se má analyzovat. Pro účely tohoto příkladu si představme dvě rovnice jednoduchých čar. Pokud se podíváte pozorně, první vlevo je dodané množství. Vidíme, že značka, která cenu doprovází, je pozitivní, protože čím vyšší je cena, uchazeči vyprodukují více množství. Tento řádek se zvyšuje. S poptávkou se stane pravý opak, znaménko je negativní a klesá.
Abychom vypočítali rovnovážnou veličinu, nejprve se vyrovnáme oběma a vyřešíme hodnotu Pe nebo P. V tomto případě to má hodnotu dva. Nyní to dosadíme do jedné ze dvou funkcí, například do nabídky. Qe bude pět. Připravíme graf, jak je vidět na obrázku. Nejprve bez zelené čáry. Kde se O a D protínají, je rovnovážný bod.
Nyní si představme, že maximální intervenovaná cena je jedna (zelená čára). Vidíme, že je to pod rovnováhou. Pokud sledujeme přímku, vidíme, že snižuje zásobu o 5 jednotek. Mezní bod poptávky je však 7. To znamená, že spotřebitelé chtějí sedm, ale dodavatelé vyrábějí pouze pět. Proto by byl nedostatek.
Jak vidíme, intervenci lze provést pouze tehdy, jsou-li známy tržní rovnovážné ceny a množství. Jinak by to mohlo způsobit větší problém.
Přebytek spotřebitelůSpotřebitelská bilance