V roce 1969 profesor pedagogických věd na University of Southern California formuloval princip, který obsahoval jeden z důvodů existence zlých šéfů. Tento princip nazval „Peterovým principem“.
Nekompetentnost některých šéfů, jejich nedostatek rozhodnutí při rozhodování nebo neschopnost koordinovat týmy vede mnoho lidí k otázce, kdy někdo dosáhne nejvyšší úrovně neschopnosti. Toto je známé jako Peterův princip, princip vytvořený Laurence J. Peterem.
Budou dobří zaměstnanci opravdu dobří šéfové? Budou mít dovednosti pro správu týmu? Budou se chovat jako dobří správci? Budou mít potřebnou empatii a vedení? Kolik škody může způsobit nekompetentnost dobrého zaměstnance povýšeného na šéfa nesprávným rozhodnutím?
Podívejme se blíže na tento zajímavý princip!
Dobří zaměstnanci, ale špatní šéfové
Dva autoři se hluboce zamysleli nad tím, jak nebezpečné může být pro organizaci propagovat určité zaměstnance. Mluvíme o Laurence J. Peterovi, vychovávateli a psychologovi, a dramatikovi Raymondu Hullovi. Ve své práci „Peterův princip“ došli k závěru, že dobrý pracovník nemusí nutně být dobrým šéfem. Kromě toho může kompetentní zaměstnanec skončit jako nekompetentní šéf. Tomu se říká „Petrov princip“.
Může se tedy stát, že zaměstnanci v hierarchii postupují nahoru, přičemž se živí každým krokem, na který se vyšplhají, aby nakonec dosáhli úrovně v žebříčku, kde jsou zaseknuti svou vlastní neschopností. Jinými slovy, podle „Peterova principu“ zaměstnanci vykonávají svou práci správně, dokud nejsou povýšeni na určitou úroveň, kde se nakonec stanou nekompetentními.
Jak Hull, tak Laurence J. Peter hovoří beze slov ve své práci a kladou důraz na administrativu a byrokracii, které nakonec zatěžují obchodní organizace. Ve skutečnosti oba obsahují řadu konceptů souvisejících s nekompetentností, které stojí za to vysvětlit.
Mezi nimi najdeme následující:
- Hypersyfobie: Jde o strach, který může manažera obtěžovat, když čelí skvělým a talentovaným zaměstnancům v managementu.
- Smějící se setrvačnost: Chybí schopnost vykonávat svou práci, existují ti, kteří se uchylují k vtipům vyprávějícím humor.
- Swing syndrom: Odkazuje na neschopnost při rozhodování.
- Kreativní neschopnost: Spočívá v vyhýbání se povýšení uspokojením na určité pracovní pozici. Za tímto účelem se pracovník pokusí přimět své nadřízené, aby viděli, že není tou správnou osobou, která má být povýšena.
Jak vidíme, důsledná studie, která nám ukazuje mnoho aspektů souvisejících se světem podnikání a managementu.
Do jaké míry je Peterův princip pravdivý?
Je upřímně obtížné určit, zda je „Peterův princip“ obecnou realitou ve všech společnostech.
Každá organizace má své zvláštnosti a šablony různých společností jsou navzájem těžko srovnatelné. K tomu všemu je třeba dodat, že k ověření tohoto předpokladu je nutné získat přístup k interním informacím, které společnosti určitě nebudou chtít odhalit.
Nyní existuje opravdu zajímavá studie o otázce, kterou vznesli Hull a Laurence J. Peter. Toto je výzkum, který provedli Alan Benson, Danielle Li a Kelly Shue. K tomu využili tito tři ekonomové údaje od více než 200 obchodních organizací, které spojily 53 000 pracovníků a zahrnovaly přibližně 1 500 povýšení. Tímto způsobem měli dobrý vzorek k analýze toho, co se stalo s pracovníky, kteří tvořili prodejní sílu společností.
Když studovali čísla prodejců, měli informace, které jim umožnily vyvodit závěry. Předpokládalo se tedy, že dobří prodejci mohou ve společnosti postupovat, a tím získat pozice na žebříčku. A existovala víra, že dobrý prodejce je správná osoba, která vede tým.
Nejtalentovanější prodejci měli skutečně větší příležitosti k povýšení. Studie však ukázala, že úspěšný prodejce nemusí být talentovaným šéfem. Důkazem toho je, že efektivní prodejci nebyli tak skvělí, když se chopili kormidla. Data, která dokazují tuto myšlenku, spočívají v tom, že tito prodejci povýšení na šéfy ovlivnili přibližně 6% výkon jejich podřízených.
Lze proto dojít k závěru, že společnostem vznikla dvojitá škoda. Došli jim jejich nejlepší prodejci a povýšili je do určité míry nekompetentnosti, kde sloužili jako nekvalifikovaní šéfové. Studie, která, i když může být zdokonalena, je po výše uvedené studii poměrně reprezentativní.
Jaké důvody vysvětlují, proč dobrý zaměstnanec skončí jako špatný šéf?
Být šéfem vyžaduje mnoho sociálních a administrativních dovedností, včetně vedení, empatie, schopnosti motivovat týmy a talentu pro správu a správu.
Ačkoli byli prodejci zvyklí pracovat před veřejností a jednat s lidmi, fungovali sami, bez koordinačních týmů. Proto nebyli přesně efektivní, když museli řídit skupiny pracovníků.
Bohužel je poměrně běžnou realitou, že procesy interní propagace vedou k nekvalifikovaným manažerům. Z tohoto důvodu společnosti, které neustále sázejí na tento typ interní propagace, končí ve svých strukturách udržováním nekompetentnosti.
Propagace personálu tedy končí spíše na základě tradice než na základě soutěže o vedoucí pozici.
Jak můžeme bojovat s Peterovým principem?
Je pravda, že mnoho zaměstnanců vidí v možnosti dosáhnout povýšení něco skutečně atraktivního a motivujícího. Převzetí nových odpovědností doprovází také lepší odměňování a možnost dosáhnout většího profesionálního rozvoje.
Pokud tedy podle „Peterova principu“ interní propagace škodí společnostem, měla by být vyloučena možnost propagace zaměstnanců? Riskovali bychom riziko demotivace pracovníků tím, že nebudeme mít možnost propagovat ve společnosti?
Pravdou je, že pro obchodní organizace existuje několik alternativ. Jedním z nich by bylo odměňovat dobré zaměstnance nikoli povýšením, ale lepší odměnou za uznání jejich dobré práce. Druhou možností by bylo vyškolit vybrané pracovníky na manažerské pozice, zatímco třetí cestou by bylo uchýlit se k tzv. Kreativní nekompetentnosti. Připomeňme si, že kreativní neschopnost spočívá v tom, že pracovníci přimějí svého šéfa vidět, že nejsou způsobilí k povýšení.
Ať už je to jakkoli, ve zkratce musíme zdůraznit, že každá společnost je jiná. V tomto smyslu můžeme doplnit výběr interních uchazečů o volné místo na vedoucí pozici výběrem externích profilů. Podobně způsoby, které uvedli autoři studie, jako je školení těchto zaměstnanců v manažerských dovednostech, by mohly snížit riziko škod, kvůli nimž se společnosti obávají utrpení tohoto zajímavého principu, který dnes na Economy-Wiki.com vysvětlujeme.