Po téměř deseti letech s úrokovými sazbami na nejnižší úrovni v historii celý svět čeká na to, co se stane zítra, když Fed zvýší sazby. Hrozba nová finanční krize větší než ten současný dělá všechny investory divem co se stane, až úrokové sazby vzrostou.
Nyní, když trh předpokládá, že Federální rezervní systém Spojených států (FED) začne zvyšovat úrokové sazby zítra je jen pochybnost jak rychle v příštích měsících porostou a jak to ovlivní světovou ekonomiku. Ano, do světové ekonomiky. Ať se to líbí nebo ne, rozhodnutí centrální banky Spojených států ovlivňují celou planetu. V Evropě, navzdory skutečnosti, že Evropská centrální banka žádá expanzivní politiky, účinky zvýšení sazeb byly pociťovány dříve, než k němu dojde. Riziková prémie periferních zemí opět vzrostla a dosáhla maxima pěti měsíců.
Vzhledem k tomu, že zvýšení sazeb ovlivňuje ekonomiku jako celek jinak, podívejme se, jaké jsou důsledky růstu úrokových sazeb ve třech různých aspektech; důvěra v ekonomiku, bohatství populace a dopad na finanční trhy.
Dopad na důvěru v ekonomiku
Ekonomika a trhy se pohybují podle očekávání, a proto to, zda ekonomika funguje lépe a jsou vytvářena pracovní místa, závisí do značné míry na důvěře, kterou v ni mají občané a investoři.
Pozitivní Růst úrokových sazeb je často interpretován jako projev důvěry v ekonomiku a může stimulovat výdaje a spotřebu. Když navíc centrální banka začne zvyšovat úrokové sazby, neočekává se, že by to činila svévolně, ale že by je měla začít zvyšovat postupně. To povzbudí podniky a rodiny, aby si půjčovaly, než úrokové sazby budou i nadále růst.
Záporný Na druhou stranu, pokud by Fed zvyšoval úrokové sazby, aby se zabránilo nafouknutí nové finanční bubliny, vyvolalo by to v ekonomice ztrátu důvěry a strachu.
Dopad na bohatství populace
Příjmy občanů i společností přímo ovlivňují stabilitu a růst ekonomiky, kromě toho, že jsou dobré pro samotné sociální zabezpečení.
Pozitivní Zvyšování úrokových sazeb generuje příjmový efekt v kapsách střadatelů, protože zájmy EU vklady budou starší.
Záporný Nárůst úrokových sazeb znamená vyšší finanční náklady na nové investice, a to jak pro rodiny, tak pro společnosti (půjčky se stávají dražšími). Zvyšování sazeb proto povzbudí rodiny a podniky ke zvýšení úspor a snížení spotřeby, což zpomalí růst ekonomiky. Rodiny o tom budou při žádosti o hypotéku více přemýšlet a společnosti zlikvidují investiční projekty, které nevytvářejí dostatečnou ziskovost k úhradě finančních výdajů.
Dopad na finanční trhy
Finanční trhy jsou teploměrem toho, co se děje v ekonomice. Ovlivňují jak důvěru investorů a občanů, tak bohatství populace, tedy dva předchozí faktory.
Pozitivní Ačkoli bych mohl zdůraznit několik pozitivních tržních důsledků zvýšení sazeb, hlavním pozitivním důsledkem je strach investorů nová finanční krize. Injekce likvidity se sníží a inflace finanční bubliny bude alespoň pomalejší.
Záporný Zvýšení úrokových sazeb negativně ovlivní finanční trhy, a to jak s pevným výnosem, tak s akciemi a surovinami:
- Zvýšení úrokových sazeb se promítá přímo do pokles cen dluhopisů s pevným výnosem. Tržní konsenzus odhaduje, že v příštích 12 měsících vzroste americké státní dluhopisy minimálně o 100 bazických bodů (jak dvouleté, tak desetileté).
- Zvyšování návratnosti fixního příjmu by navíc snížilo atraktivitu předispozice k investování do akcií, zvláště poškozuje akcie rozvíjejících se trhů, který by mohl v příštím roce poklesnout o 20%, podle studie provedené lidmi z fondů.
- Inverzní vztah mezi dolarem a cenou surovin, zhorší to pády surovin, zejména ropa, která by podle analytiků společnosti Goldman Sachs mohla příští rok klesnout až na 20 dolarů.
Posláním expanzivní politiky bylo vtlačovat na trh likviditu, což nastartovalo problém dluhu. Růst úrokových sazeb by byl začátkem konce těchto expanzivních politik, které by na jedné straně v krátkodobém horizontu mohly zlepšit světovou ekonomickou situaci a podpořit poptávku po zboží a službách, ale z dlouhodobého hlediska by to mohlo odhalit vážným problémem je opět globální dluh a ponechání vlád malým prostorem pro manévrování.
