Zasedání G7, tentokrát odhodlanější než kdy jindy

Obsah:

Zasedání G7, tentokrát odhodlanější než kdy jindy
Zasedání G7, tentokrát odhodlanější než kdy jindy
Anonim

Skupina 7 nejsilnějších zemí světa v ekonomických a vojenských záležitostech, lépe známá jako G7, se sešla, aby projednala otázku protekcionismu, který tak zpomaluje ekonomiky a globalizaci.

Skupina vůdců se navíc zabývá otázkou Severní Koreje a žádá, aby opustili svůj jaderný program a eliminovali tak neustálé konflikty, se kterými žije ve Spojených státech.

Rozhodující schůzka

Vedoucí představitelé členských zemí G7 složených ze Spojeného království, Spojených států, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Francie se setkali, aby uzavřeli kompromis, v němž se zavázali k odstranění protekcionismu, který zpomaluje globální ekonomiky.

Protekcionismus, který USA ignorovaly ve svém prohlášení, které vedoucí zpečetili na posledním zasedání summitu, který se konal v Itálii.

Tentokrát představitelé vydali nové prohlášení, ve kterém je zvláštní zmínka o protekcionismu a obchodních praktikách. „Znovu opakujeme závazek skupiny G7 udržovat trhy otevřené a bojovat proti stávajícímu protekcionismu a zároveň stát pevně proti všem nekalým obchodním praktikám,“ uvádí se v prohlášení podepsaném politickými vůdci.

Skupina dále oznámila, že „budou přijata opatření“ proti Rusku, dojde-li k porušení minské dohody, což je dohoda, v níž bylo dohodnuto ukončení války na východní Ukrajině a podepsána vůdci všech zemí, které se účastnily válka, Ukrajina, Ruská federace, Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR). Dohoda byla podepsána 5. září 2014.

„Jsme připraveni přijmout omezující opatření ke zvýšení nákladů v Rusku, pokud to ruské kroky vyžadují.“ Toto je komuniké zveřejněné a podepsané G7, ve kterém je Rusko varováno, že pokud nebudou útoky zastaveny a bude porušena smlouva podepsaná v Bělorusku, budou přijata přísná opatření.

Pevný závazek ke změně klimatu, bez USA

Členové skupiny G7, s výjimkou USA, na zasedání připomněli Pařížskou dohodu.

Členové zopakovali závazek dohodnutý ve francouzském hlavním městě k rychlému provedení Pařížské dohody o klimatu a uznali, že Bílý dům ještě není připraven se k této dohodě připojit.

„Spojené státy jsou v procesu revize svých politik v oblasti změny klimatu a Pařížské dohody, proto nejsou připraveny připojit se ke konsensu v těchto otázkách,“ uvádí se v prohlášení schváleném na summitu.

Členové dodali, že tomuto procesu rozuměli a znovu potvrdili své silné odhodlání rychle provést Pařížskou dohodu, jak se zavázali v loňském roce na summitu v Japonsku. Na druhé straně americký prezident Donald Trump oznámil, že učiní konečné rozhodnutí o tom, zda bude jeho země příští týden nadále součástí klimatické dohody.

Trump učinil toto prohlášení prostřednictvím svého účtu na Twitteru, zatímco summit probíhal.

Po ukončení schůzky italský předseda vlády Paolo Gentiloni oznámil, že ostatní členové skupiny G7 „nezmění ani milimetr“ svůj postoj ke změně klimatu bez ohledu na to, co USA o této dohodě rozhodnou.

Severní Korea, otázka extrémní gravitace

G7 přijala otázku Severní Koreje jako otázku extrémní gravitace, která ohrožuje světovou bezpečnost a sociální stát. Skupina vyzvala Koreu, aby „ověřitelným způsobem upustila od všech jaderných a balistických programů prováděných ve východní zemi“, nebo budou posílena opatření k uskutečnění tohoto cíle.

V závěrečném prohlášení ze summitu se Pchjongjang naléhá, ​​aby „zcela, ověřitelně a nezvratně opustil všechny své jaderné a balistické programy“.

Kroky, které budou podniknuty tváří v tvář odmítnutí Kim Čong-una ukončit takové programy, nejsou dosud známy. Není nutné říkat, že Severní Korea rovněž neučinila veřejná prohlášení ohledně požadavku G7.

Hraniční přechody, závazek k dodržování lidských práv

Skupina G7 řešila mnoho problémů, ale nechtěla zapomenout na globální hraniční přechody.

Pokud jde o tuto otázku, požaduje skupina G7 „koordinované úsilí na národní a mezinárodní úrovni“ pro správné řízení přílivu přistěhovalců a zároveň bránila svrchované právo na kontrolu hranic.

„I když hájíme lidská práva všech přistěhovalců a uprchlíků, znovu potvrzujeme svrchovaná práva všech států, individuálních i kolektivních, na kontrolu hranic s ohledem na jejich zájmy a národní bezpečnost,“ jak bylo oznámeno v závěrečném prohlášení zasedání to nikoho nenechá lhostejným.

Dosud nejsou známa žádná prohlášení žádného politického vůdce ohledně druhého, ale neméně důležitého období. Můžeme však očekávat, že vyjednávání s těmito zeměmi bude obtížné.