Rizika německého hospodářského zázraku

Obsah:

Rizika německého hospodářského zázraku
Rizika německého hospodářského zázraku
Anonim

Ekonomická síla Německa je taková, že se při mnoha příležitostech označuje jako „lokomotiva Evropy“. V současné době zažívá německý gigant období prosperity, kdy vývoz roste a mzdy rostou více než ve zbytku eurozóny. Evropské motory však ohrožují i ​​další faktory.

Na německé volby nezbylo nic a dobrý výkon ekonomiky je velkou podporou pro kancléřku Angelu Merkelovou. Dobré údaje o schodku, růstu a zaměstnanosti kancléře podporují. Tato makroekonomická data však skrývají řadu nerovnováh, které mohou poškodit německou ekonomiku.

Vynikající makroekonomická data

Míra nezaměstnanosti v Německu je pozoruhodně nízká, nezaměstnanost je pouze 3,8% ve srovnání s 11% v roce 2005 a to vše, když prošlo jednou z nejbolestivějších hospodářských krizí v nedávné historii. Tyto údaje posiluje celkem 44 milionů zaměstnaných osob, což představuje historické maximum z hlediska zaměstnané populace. K tomu všemu musíme dodat, že 88% Němců je se svou prací spokojeno nebo velmi spokojeno. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že ekonomické zhroucení již není největším problémem německých občanů.

Německo vždy bylo exportní ekonomikou, ale během funkčního období Angely Merkelové se vývoz zvýšil o 350 000 milionů eur, což mělo významný dopad na vytváření pracovních míst. Důrazně lze konstatovat, že vývoz je motorem německé ekonomiky. Důkazem toho je, že vývoz tvoří 46% hrubého domácího produktu Německa.

Velký obchodní přebytek Německa (280 miliard ročně) umožňuje zemi financovat zbytek světa. Německo se tak stalo věřitelskou zemí, což znamená, že existují i ​​další dlužnické země, jako je Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr a Španělsko.

Očekává se, že Německo v letošním roce poroste o 1,8% a veřejné účty se uzavře již čtvrtý rok s přebytkem. To vše nás vede k tomuto závěru: Německu se nejen podařilo vyhnout se krizi, ale dosáhlo hospodářského růstu a vytváření pracovních míst.

Když se Merkelová dostala k moci, Německo překročilo limity stanovené Maastrichovou smlouvou tím, že mělo schodek na veřejných účtech více než 3,4% hrubého domácího produktu. Uprostřed krize, v letech 2009 a 2010, Německo opět překročilo mezní hodnoty schodku, ale od roku 2014 se Němcům podařilo dosáhnout přebytku.

Situace veřejného dluhu se také výrazně zlepšila a dosáhla 67%, tj. Na úrovni roku 2005. Mnozí se diví, jak se Německu podařilo dosáhnout těchto čísel. Německý recept je založen na kontrole veřejných financí, cenové stabilitě a především na měnové politice, která brání prudkému růstu inflace. Tato posedlost Německa ovládáním deficitu a inflace v Evropě však způsobuje, že ostatní země nesnižují svou ekonomickou nerovnováhu.

Hrozby pro německou ekonomiku

Kromě dobrých výsledků, pokud jde o zaměstnanost, ekonomický růst a veřejný dluh, skrývá německý ekonomický zázrak určité problémy, které mohou být skutečnými bolestmi hlavy.

V tomto smyslu je nutné upozornit na nejistotu zaměstnání generovanou minipracovními místy, místy, která nepřispívají na sociální zabezpečení, as platy 450 eur měsíčně. Tyto typy nejistých pracovních míst začaly v roce 2003 za vlády kancléře Schroedera a rozmohly se po celé správě Angely Merkelové. Je pravda, že velká část vytváření pracovních míst je způsobena množstvím takzvaných mini-pracovních míst.

K nejistotě pracovních míst generované mini-úlohami musíme přidat množství dočasných smluv, subdodávek a dotovaných pracovních míst.

Je zajímavé analyzovat statistickou velikost, kterou lze použít ke studiu koncentrace příjmu: mluvíme o Giniho indexu. Zatímco v roce 2005 byla nerovnost příjmů 25, zatímco v roce 2016 se nerovnost zvýšila na 30. Další údaje, které posilují nárůst nerovnosti, spočívají v tom, že zatímco mzdy rostou na nejvyšších úrovních pyramidy, v nižších třídách klesá, protože o 20% německých pracovníků vydělává méně než 10 eur za hodinu. Můžeme tedy dojít k závěru, že v Německu vzrostly nerovnosti a následně se zhoršila distribuce bohatství.

Hrozby jsou poznamenány nejistotou zaměstnání generovanou minipracovními místy, rostoucí sociální nerovností a rizikem chudoby mezi nezletilými a staršími lidmi. Zpráva o bohatství a chudobě odhaduje, že existuje 8 milionů Němců ohrožených chudobou.

Německý automobilový průmysl, klíčové odvětví s více než 800 000 zaměstnanci, má vážné problémy s emisemi znečišťujících látek a zdá se, že země ztratila vedoucí postavení v investování do nových technologií. Někteří dokonce tvrdí, že pokud to bude pokračovat, mohlo by se Německo stát digitálně rozvojovou zemí.

Další hrozbou je také německá demografická nerovnováha, kdy se mnoho lidí blíží důchodu, protože ohrožuje důchodový systém. To vše vyžaduje integraci mladých lidí na trh práce, aby byly veřejné výdaje udržitelné.