Efekt příjmu odpovídá změně v množství požadovaném od zboží (nebo služby) v důsledku zvýšení nebo snížení kupní síly spotřebitele. Tato změna je zase způsobena změnou ceny dotyčného produktu.
Když se změní cena zboží, změní se kupní síla. Pokud cena zboží poklesne, kupní síla se zvýší, protože spotřebitel bude schopen spotřebovat více jednotek tohoto zboží nebo jiného zboží.
Na druhou stranu, pokud se cena zboží zvýší, kupní síla klesá, protože nyní je váš příjem dostatečný pro méně jednotek zboží. Máte také méně zdrojů na nákup dalšího zboží.
Graf efektu příjmu
Můžeme sledovat efekt příjmu v následujícím grafu. Předpokládejme, že existují dvě zboží 1 a 2, obě jsou normální zboží. Cena zboží 1 klesá, zatímco cena zboží 2 zůstává konstantní. Změna ceny zboží 1 tedy generuje dva efekty: substituční efekt a efekt příjmu. Oba jsou síly, které mění optimální nákupní košík spotřebitele.
Počáteční koš spotřebitele je A, ale po snížení ceny zboží 1 je koš upraven na C. Tato úprava je rozdělena na dvě části: z AB, což je substituční efekt, a z BC, což je příjmový efekt .
K dosažení efektu příjmu používáme verzi navrženou Slustkym. Tímto způsobem udržujeme příjem spotřebitele, aby mohl dosáhnout svého původního koše za nové ceny.
Abychom toho dosáhli, upravíme počáteční rozpočtovou linii (M / P2 M / P1), abychom udrželi konstantní kupní sílu na linii M´ / P2 M´ / P1´. Tato rozpočtová položka je imaginární (skutečná rozpočtová položka po změně ceny je (M / P2 M / P1 '), ale umožňuje nám oddělit substituční a příjmové efekty.
Poté vypočítáme optimální koš s upravenou rozpočtovou linií (kde je dosaženo nejvyšší indiferenční křivky) a získáme bod B. Substitučním efektem je pak změna A-B. Pak je příjmovým efektem změna z B-C.
Jak vidíme v tomto případě, efekt příjmu je pozitivní, protože když cena zboží 1 klesá, spotřebitel má větší kupní sílu a rozhodne se koupit více jednotek zboží 1.