Americké záznamy o sankcích nejsou nové. Vláda, které předsedá Trump, nedávno zavedla nové sankce, které ponechávají venezuelskou ekonomiku v ještě delikátnější situaci.
Vláda USA již více než deset let uplatňuje sankce vůči venezuelským občanům a venezuelské vládě s odvoláním na nezodpovědné praktiky. Mezi tyto sankce patří sankce související s terorismem, obchodem s drogami, porušováním lidských práv, korupcí a obchodováním s lidmi.
V současné době je podle ministerstva financí USA k dispozici 112 sankcí pro jednotlivce a stát zamítl víza stovkám občanů v souvislosti s dříve nahlášenými činnostmi.
Dne 28. ledna 2019 tedy Trumpova vláda oznámila sankce proti společnosti Petróleos de Venezuela SA, známé pod zkratkou PdVSA. Sankce, které uvalil, řekněme poté, co Donald Trump prohlásil, že Juan Guaidó, předseda Národního shromáždění, je prozatímním prezidentem Venezuely. Tím se zastavilo uznání Nicoláse Madura jako legitimního prezidenta národa.
Začátek sankcí
I když se sankce USA vůči venezuelské ekonomice zdají jako něco nového, ve skutečnosti tomu tak není. Od roku 2006 se uplatňují sankce za praktiky související zejména s obchodem s drogami a terorismem. Podle vlády Spojených států venezuelská vláda nespolupracovala v boji proti terorismu a blokovala transakce tohoto typu.
V souladu s krutou hospodářskou krizí, kterou Venezuela zažívá v posledních letech, dovoz zbraní - Venezuela byla největším dovozcem zbraní v Latinské Americe v období 2009–2013 - Venezuela poklesla o 83% v období 2014–2018 ve srovnání s předchozími čtyřmi roky.
Hlavní zasaženou zemí bylo Rusko, kde došlo k odpaření 96% vývozu zbraní do Venezuely.
Později, v roce 2017, Brusel v čele evropských zemí také uvalil sankce na obchod se zbraněmi, aby zabránil represím proti protestům, které považoval za demokratické. Sankce, které byly dosud prodlouženy, protože mají za to, že situace se ani zdaleka nezlepšila, se nadále zhoršovala.
Korupce, porušování lidských práv a nedemokratické chování
Ke rokům 2014 a 2015, ještě v Obamově éře, v důsledku toho, co USA považovaly za nedemokratické chování, porušování lidských práv a související s korupcí, zablokovalo majetek a odepřelo víza některým vůdcům.
Obamova administrativa omezila víza a zmrazila majetek 7 venezuelských občanů. Ze sedmi bylo šest ozbrojených sil a jeden byl státním zástupcem. Naproti tomu Trumpova vláda zvýšila sankce vůči 75 členům venezuelské vlády a důstojníkům ozbrojených sil. Mezi úředníky patří mimo jiné Nicolás Maduro, ředitel Venezuelské centrální banky (BCV), členové Nejvyššího soudu a ministr zahraničních věcí. Všichni mají zmrazená aktiva.
Sankce v ropném odvětví a blokování financování
V srpnu 2017 USA bez jakýchkoli pochyb uvalily sankce, které nejvíce zasáhly Venezuelu. Donald Trump zablokoval venezuelská vláda, včetně společnosti PdVSA, přístup na finanční trhy Spojených států. Samozřejmě, s určitými výjimkami, jak uvádí zpráva, se záměrem minimalizovat dopad na venezuelské obyvatelstvo a chránit zájmy Spojených států. Výjimkou jsou:
- Venezuelská vláda se může financovat sama, pokud má dluh splatnost kratší než 30 dní.
- Společnost Petróleos de Venezuela SA (PdVSA) může tuto splatnost prodloužit až na 90 dní.
Bez financování na finančních trzích, se zablokovanými účty a omezeným přístupem k dolarům, byla venezuelská země nucena vzdát se základních potřeb jako je elektřina.
V březnu 2018, ve snaze vlády Nicoláse Madura obejít sankce prostřednictvím kryptoměny známé jako „Petro“ - digitální měna krytá ropou - Spojené státy znovu zablokovaly transakce. Podle Donalda Trumpa nebylo vytvoření „Petro“ ničím jiným než strategií získávání dolarů.
V tomto smyslu od zavedení nejtvrdších ekonomických sankcí klesla venezuelská produkce ropy, která pro zemi představuje důležitý příjem, na historická minima. Při pohledu na údaje z roku 1960 si uvědomujeme, že za posledních 60 let by Venezuela nikdy nevyprodukovala tak málo ropy. Váha Venezuely v celkové produkci ropy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zároveň poklesla z 9,8% v roce 2009 na 4% v prvním čtvrtletí roku 2019.
Pokud se trochu zaměříme na cíl a analyzujeme měsíční údaje, můžeme vidět, že ačkoli sankce proti PdVSA měly nepochybný dopad, těžba ropy již dříve klesala. Konkrétně od roku 2006 do roku 2017, kdy je uvalena sankce na PdSVA, produkce ropy již poklesla o 22%. Po sankcích znamenal pokles 60% snížení produkce.
Za tento kus koláče jsou odpovědné Spojené státy, ale do jaké míry ovlivňuje ropa Venezuelu?
Vezmeme-li data z roku 1980, můžeme nahlédnout do vztahu mezi ekonomickým růstem Venezuely a váhou, kterou má produkce ropy v jeho ekonomice. Váha produkce vzrostla z 24% v roce 2011 na 9% do roku 2016. To znamená, že venezuelská ekonomika i příspěvek ropy se od roku 2012 snižují. Pokud to bude pokračovat, do konce roku 2019, s přihlédnutím podle údajů za první čtvrtletí roku 2019 o produkci ropy by peso mohlo klesnout až o 7%.
Může ropa potopit venezuelskou ekonomiku?
Abychom zjistili, do jaké míry mohou změny v produkci ropy ovlivnit venezuelský hrubý domácí produkt (HDP), měřili jsme vztah, který existoval za posledních 40 let. To znamená, co se stane, když produkce (měřená v paritě kupní síly nebo PPP) vzroste a co se stane, když poklesne.
Z předchozího grafu můžeme vyvodit dva jasné závěry. Na jedné straně jsou rozdíly v produkci ropy schopny historicky vysvětlit 12% variability hrubého domácího produktu (HDP). To se měří pomocí R.2. Což naznačuje, že ropa je důležitá, ale zdaleka není vším. Druhý závěr mezitím naznačuje, že očividně existuje pozitivní vztah. To znamená, že HDP pravděpodobně poklesne, když produkce ropy poklesne, a HDP bude pravděpodobně růst, když produkce stoupne.
Podle regresního modelu se každé 1% zvýšení produkce ropy (v dolarech PPP) zvýší HDP, ceteris paribus, o 0,12%. Nebo při pohledu z dnešní perspektivy, za každé 1% snížení produkce ropy (v dolarech PPP) HDP poklesne, ceteris paribus, o 0,12%. Například pokud se produkce ropy zvýší o 10%, odhaduje se, že HDP poroste, ceteris paribus, o 1,2%. Od roku 2011 jsme vytvořili graf, abychom zjistili, do jaké míry kolísala produkce ropy podle modelu k HDP.
Model je řečeno, vzhledem k tomu, že úroveň úpravy, kterou předkládá, je velmi malá, předpovídá velmi špatně. A předpovídá velmi špatně, právě proto, že vývoj ekonomické aktivity ve Venezuele nelze vysvětlit výlučně ropou. Myslet si, že sankce proti PdVSA jsou příčinou poklesu ekonomické aktivity, je proto nesprávné.
Kromě ropy byly uvaleny sankce také na venezuelskou vládu. Tváří v tvář technické a právní neschopnosti financovat se na trzích upadla Venezuela do bankrotu. Další otázkou by bylo, i když to nespadá do ekonomické sféry, diskutovat o zákonnosti či nikoli sankcí USA vůči Venezuele.
Jsou sankce USA vůči Venezuele legální?
Bez ohledu na úhel pohledu, o kterém uvažujeme o sankcích, je jedna věc jasná: sankce jsou podle mezinárodního práva nezákonné. Přinejmenším to naznačuje Charta Organizace amerických států (OAS). V kapitole IV články 19 a 20 stanoví:
- Článek 19. Žádný stát nebo skupina států nemá právo přímo nebo nepřímo z jakéhokoli důvodu zasahovat do vnitřních nebo vnějších záležitostí jiného státu. Předchozí zásada zakazuje nejen ozbrojené zásahy, ale také jakékoli jiné formy zásahů nebo pokusů o ohrožení osobnosti státu nebo jeho politiky, hospodářství a kultury.
- Článek 20. Žádný stát nesmí používat nebo podporovat používání donucovacích opatření politické nebo ekonomické povahy s cílem vynutit si svrchovanou vůli jiného státu a získat z něj výhody jakéhokoli druhu.
USA podepsaly tuto smlouvu, ratifikovaly ji a uložily.