Lisabonská smlouva je smlouva, která mění Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství.
Lisabonská smlouva byla podepsána ve městě Lisabon (Portugalsko) 13. prosince 2007. Uvedená smlouva však vstoupila v platnost koncem roku 2009.
Cíl a důležitost
Hlavním cílem smlouvy bylo zlepšit fungování Evropské unie. Za tímto účelem svěřit nové legislativní pravomoci Evropskému parlamentu a posílit hlasování občanů, pokud jde o směr, kterým se Unie bude ubírat.
Pozoruhodné změny Lisabonské smlouvy
Níže popisujeme některé z nejvýznamnějších změn, které smlouva zavedla:
Větší moc pro Evropský parlament
- „Evropské společenství“ zaniká, zatímco je to „Evropská unie“ (EU), která získává právní subjektivitu as ní i pravomoc podepisovat dohody na úrovni Společenství.
- Zákonodárné pravomoci Parlamentu byly rozšířeny na více než 40 nových oblastí. V tomto ohledu, jako je zemědělství, energetická bezpečnost, přistěhovalectví, spravedlnost a fondy Unie.
- Parlament má rovnocenné postavení s Radou, která zastupuje vlády členských států. Parlament také dostává pravomoc schvalovat celý rozpočet EU společně s Radou.
- Bylo rozhodnuto, že Parlament zvolí předsedu Komise, výkonného orgánu EU. Toto rozhodnutí by mělo odrážet výsledky evropských voleb, a tedy volbu voličů.
- Parlament se stává strážcem Listiny základních práv začleněné do Lisabonské smlouvy. Rovněž právo občanské iniciativy, které umožňuje občanům požadovat nové politické návrhy, pokud jeden milion lidí podepsalo určitou petici.
Další relevantní změny
- Byl zřízen Soudní dvůr Evropské unie. Soud prvního stupně je přejmenován na Tribunál a mohou být zřízeny specializované soudy. Rada může dále zřídit Úřad evropského veřejného žalobce pro boj s trestnými činy poškozujícími finanční zájmy Unie.
- Jsou vytvořeny z postav předsedy Evropské rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistily větší soudržnost a kontinuitu politik EU.
- Šance na stagnaci v Radě Evropské unie se snižují hlasováním kvalifikovanou většinou. Zvyšuje se transparentnost a upravuje se systém kvalifikované většiny (Od 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina definována jako minimálně 55% členů Rady, z nichž je nejméně patnáct a zastupuje členské státy, které shromažďují alespoň 65% obyvatel Unie).
- „Komunitní pilíře“ mizí. Zkratky SZBP (společná zahraniční a bezpečnostní politika) a JAI (spravedlnost a vnitřní věci), které následovaly po jiném legislativním procesu, jsou začleněny do Základní smlouvy Evropské unie.