Stabilizační politika je soubor fiskálních a měnových nástrojů používaných vládci za účelem kontroly úrovně inflace a nezaměstnanosti v ekonomice.
Cílem stabilizační politiky je zabránit výkyvům, které se vyskytují v různých ekonomických proměnných, jako jsou mzdy, ceny atd.
Tato politika je výrazem, který se často používá v makroekonomii, přičemž odkazuje na ekonomické a měnové agregáty. Jeho hlavním cílem je udržovat cenovou stabilitu.
Cíle stabilizační politiky
Z cílů sledovaných uplatňováním stabilizační politiky je třeba zdůraznit následující:
- Plná zaměstnanost.
- Hospodářský růst a rozvoj.
- Cenová stabilita.
- Ekonomická rovnováha.
- Rozdělení příjmů a bohatství.
Druhy stabilizační politiky
K aplikaci stabilizačních politik se používají dva hlavní nástroje.
- Fiskální politika.
- Měnová politika.
Na základě kombinace obou politik jsou aplikována stabilizační opatření, která se snaží napravit situace, které, pokud nebudou použity, by mohly ovlivnit ekonomiku i společnost.
Stabilizační plán z roku 1959
Stabilizační plán z roku 1959 odkazuje na soubor hospodářských opatření schválených španělskou vládou v roce 1959. Tyto politiky byly zaměřeny na liberalizaci španělské ekonomiky i na stabilizaci.
Zatímco bylo Španělsko ponořeno do autarky, tento plán způsobil ekonomický růst v zemi, který ho vedl k prosperitě a také k tomu, aby se dostal ze stagnace, do které bylo ponořeno od počátku franckého režimu.
Politiky přijaté uvedenou vládou byly založeny na čtyřech pilířích:
- Konvertibilita pesety a růst směnného kurzu k dolaru, jehož cílem je zajistit stabilitu pesety.
- Podpora přímých zahraničních investic se svolením zahraniční účasti ve španělských společnostech.
- Zvýšení úrokových sazeb ke snížení inflace.
- Fiskální reforma ke zvýšení fiskálních příjmů, jakož i omezení veřejných výdajů ke snížení veřejného deficitu.
Stabilizační účinky tak měly v průběhu času optimální dopad na španělskou ekonomiku a způsobily následující situace:
- Inflace poklesla z 12% na 2%.
- V platební bilanci byl přebytek 81 milionů dolarů.
- Zvýšení přímých zahraničních investic v zemi.
- Zvýšení příchodu zahraničních turistů do země, stejně jako rozjezd odvětví cestovního ruchu.
- Konkurence španělských společností se zlepšila.
- Urychlil začlenění nových technologií do španělské ekonomiky.
- Devizové rezervy Španělské banky se výrazně zvýšily.
Tímto způsobem začala růst španělská ekonomika. Dlouhodobé účinky však způsobily emigraci španělských občanů.