11. listopadu 1918 v evropských zákopech ztichly pušky a děla. První světová válka skončila a o několik měsíců později, v roce 1919, byla podepsána Versailleská smlouva, která by měla hluboké ekonomické dopady.
Po čtyřech těžkých letech lidské katastrofy prošel svět velkou ekonomickou změnou. Mezinárodní obchod utrpěl velmi silný pokles, protože s vypuknutím konfliktu Německo a spojenci přerušili své obchodní vztahy. V tomto smyslu bylo více než zřejmé, že první světová válka prosazovala ekonomický nacionalismus.
Světová ekonomika se válkou obrátila vzhůru nohama
Země s ekonomickými systémy volného trhu viděly, jak vlády ovládly ekonomiku, zasahovaly do cen a rozhodovaly o tom, jak budou zdroje přidělovány. Úsilí národů se změnilo ve výrobu zbraní, což značně podpořilo těžký průmysl.
Aby toho nebylo málo, zásah do konfliktu o velikosti první světové války způsobil zmatek finančnímu systému. Státy se rozhodly použít své zlaté rezervy k získání válečného materiálu a zároveň zvýšit množství peněz v oběhu, aby dokázaly pokrýt vnitřní výdaje. V důsledku toho evropské země zažívaly vysokou inflaci.
Když se svět změnil v ekonomickou pustinu, bylo naléhavé opustit válečnou ekonomiku a provést přechod na ekonomiku míru. Přesně se Versailleská smlouva pokusila řešit ekonomické a pracovní účinky, které Velká válka způsobila.
USA se stávají velkou světovou velmocí
Před vypuknutím konfliktu se Německo a Velká Británie snažily být velmocemi na politické a průmyslové úrovni. Válka však stála Velkou Británii světovou nadvládu, kterou předpokládaly Spojené státy.
Američané zvýšili svou ekonomickou sílu a jejich půjčky pomohly financovat válku, takže mnoho zemí mělo dluh se Spojenými státy. V roce 1914 měly Spojené státy vůči jiným zemím dluh v hodnotě přibližně 3,7 miliardy dolarů, ale po válce se jejich situace úplně změnila. To znamená, že v roce 1919 byli američtí věřitelé celkem za 3 000 milionů dolarů. A je to tak, že pouze New York měl finanční kapacitu k poskytování dlouhodobých půjček.
Rostoucí ekonomický vliv USA byl více než evidentní a jeho měna, dolar, se stala jedinou, kterou bylo možné převést na zlato. Naproti tomu libra již nebyla měnou směnitelnou za zlato.
Tvrdý trest pro Německo
Smlouva podepsaná ve Versailles v roce 1919 však byla skutečným fiaskem na politické a ekonomické úrovni. Nebyly načrtnuty obrysy toho, co by měl být nový světový ekonomický systém.
Německo, které přišlo o značnou část svého území a rozloučilo se se svou koloniální říší, bylo odsouzeno k úhradě ekonomických nákladů války. Nedostupné válečné reparace, které spojenci uvalili na Německo, činily 132 000 milionů zlatých marek (což by nyní znamenalo asi 642 000 milionů dolarů). Taková částka byla prostě k nezaplacení. Německo bylo nejen odsouzeno k placení astronomických válečných reparací, ale bylo také zbaveno své obchodní flotily.
Vzhledem k tomu, že Německo nebylo schopno platit válečné reparace, země zastavila platby. V reakci na to francouzská vojska obsadila průmyslový region Porúří. V odrazujícím scénáři hyperinflace, hladu a sociálních konfliktů byly dány nezbytné přísady pro šíření totalitní ideologie, jako je nacismus.
Ukládat takové tvrdé podmínky na ekonomickou sílu německého subjektu bylo kontraproduktivní. A je to tak, že Německo s dobrým ekonomickým zdravím by napomohlo oživení evropské ekonomiky. Slavný ekonom John Maynard Keynes, který byl součástí britského vyslanectví ve Versailles, varoval před závažnou chybou uvalení tak přísných sankcí na Německo. Keynesovy postoje bohužel nebyly vyslyšeny a nespokojený britský ekonom se rozhodl opustit svůj post v legaci vyjednávající o podmínkách Versailleské smlouvy.
I když je pravda, že Versailleská smlouva politicky a ekonomicky selhala, přinesla zlepšení práv pracovníků. V tomto smyslu bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o délku pracovní doby (8 hodin denně), týdenní přestávky, vyplácení slušných mezd, zákaz dětské práce a rovnější mzdy pro muže a ženy.
