Neakcelerující míra nezaměstnanosti inflace je míra nezaměstnanosti, která je kompatibilní s cílem stabilní inflace.
Neakcelerující míra nezaměstnanosti inflace je také známá jako míra NAIRU v angličtině (Neakcelerující míra inflace nezaměstnanosti).
Když míra nezaměstnanosti poklesne pod NAIRU, bude na ekonomiku vyvíjen nadměrný tlak ze strany agregátní poptávky. Ceny proto mají tendenci růst. Naopak, když je míra nezaměstnanosti vyšší než NAIRU, ceny mají tendenci klesat.
Míra NAIRU má přímý vztah s tzv. Phillipsovou křivkou, což naznačuje, že existuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací (měřeno jako nominální míra růstu mezd). Tímto způsobem by nebylo možné snížit nezaměstnanost bez generování vyšší inflace. Vlády by si nutně musely vybrat mezi těmito dvěma možnostmi.
Realita však zastínila teorii Phillipsovy křivky. V 70. letech bylo možné ocenit současný růst nezaměstnanosti a inflace (stagflace).
Interpretace kurzu NAIRU
Je třeba poznamenat, že míru NAIRU lze chápat jako úroveň nezaměstnanosti, kde je míra inflace stabilní. Nejlepší alternativou pro vládu je tedy dosažení této míry nezaměstnanosti.
Za vztahem mezi oběma pojmy (inflace a nezaměstnanost) se odráží to, že z dlouhodobého hlediska přestává Phillipsova křivka působit. To znamená, že peněžní impulsy ztrácejí účinnost a ekonomika bude nutně na úrovni nezaměstnanosti NAIRU. Pokus o zvýšení zaměstnanosti prostřednictvím vyšší inflace tedy nedosáhne plné zaměstnanosti.
Podívejme se na výše uvedené v grafu: Phillipsova křivka má negativní sklon, protože čím nižší je úroveň inflace, tím vyšší je míra nezaměstnanosti. Míra NAIRU je reprezentována jako svislá čára, která se nachází v míře dlouhodobé nezaměstnanosti (s konkurenčními omezeními) a která je kompatibilní se stabilní inflací.
Když bude trh konkurenceschopný, mzdy se upraví tak, aby vždy existovala plná zaměstnanost. Například pokud reálné mzdy vzrostou nad křivku, budou existovat pracovníci ochotní pracovat za nižší mzdu.
Poté budou nezaměstnaní soutěžit o zaměstnání, což způsobí pokles mezd v rovnováze. Existují však sociální a institucionální faktory (například minimální mzda), které tuto úpravu neumožňují.
Míra NAIRU a konkurence na trhu práce
Míra NAIRU je kladná, pokud trh práce v zemi není dokonale konkurenční. V této situaci skutečné mzdy nejsou určovány volnou rovnováhou nabídky a poptávky, ale jednáním mezi společnostmi a pracovníky.
Jinými slovy, pokud budou mít společnosti tržní sílu určovat ceny zboží, nebo pokud budou odbory schopny tlačit na zvýšení mezd nad rovnováhu, dojde k nedobrovolné nezaměstnanosti.
Rozdíl mezi mírou NAIRU a přirozenou mírou nezaměstnanosti
Hlavní rozdíl mezi přirozenou mírou nezaměstnanosti a mírou NAIRU spočívá v tom, že tato míra se dlouhodobě vyskytuje v kontextu konkurenceschopné ekonomiky.
Míra NAIRU na druhé straně odráží konkurenční omezení v reálné ekonomice a institucionální faktory, které ovlivňují míru nezaměstnanosti.
