Dědičná daň je daň, která se vybírá ze souboru majetku a práv, která tvoří dědictví zesnulého a kterému musí čelit jeho dědicové.
Tato daň je vybírána z přírůstku majetku, o kterém se předpokládá, že dědici zesnulého obdrží jeho majetek a práva.
Jedná se o zástavní právo, které spadá do daňového práva, ale také patří do občanského rodinného práva, zejména do dědického práva.
Daň z dědictví existuje ve většině zemí světa. Kromě toho je poměrně důležitý v evropských zemích, jako je Francie, Německo, Španělsko, Belgie nebo Dánsko. Také v latinskoamerických zemích, jako je Argentina a Chile, a v USA.
Každá země reguluje tuto daň jiným způsobem, což je progresivní a každá má specifické vlastnosti.
Kdo jsou daňoví poplatníci daně?
Osoby, které musí tato daň platit, jsou dědici zesnulého a nucení dědici:
- V případě, že zesnulá osoba zanechala závěť, osobami, které se v ní nacházejí, budou jako nástupci daňoví poplatníci daně.
- V případě, že zesnulá osoba nezanechala závěť, jsou osobami povinnými ze zákona jako nástupci, a tedy daňovými poplatníky daně, v tomto pořadí: potomci, předkové, manžel, příbuzní a nakonec Stát.
Zdanitelný základ daně
Základem daně z dědictví je čistá hodnota majetku a práv, která měl zůstavitel k pozůstalosti v době své smrti.
To znamená skutečnou hodnotu. Pokud měl zesnulý na svém majetku 10leté auto, bude nutné vypočítat jeho skutečnou hodnotu v době smrti a to bude ten, který tvoří zdanitelný základ daně.
Základ daně
Jakmile budeme mít zdanitelný základ, musíme vědět, jaký je zdanitelný základ, to znamená, že musíme uplatnit snížení nebo odpočty uvedené v předpisech na skutečnou nebo čistou hodnotu aktiva, které bude zděděno.
Například právní předpisy mohou naznačovat, že pokud je dědicem dítě, musí být ze základu daně odečteny 2%.
V případě, že dítě zdědí vozidlo s čistou hodnotou 100 eur, základ daně by byl výsledkem odečtení 2% od 100 eur, tj. 80 eur.
K tomuto základu by muselo být použito odpovídající procento podle každého nařízení a částkou vyplývající z uplatnění tohoto procenta by byla daň, která má být odvedena státu.
Příklad dědické daně
A zemře a zanechá B (jeho synovi) majetek v hodnotě 1000 eur a některá umělecká díla v hodnotě 2000 eur.
Předpokládejme, že předpisy naznačují, že pokud zdědí dítě, má nárok na 10% odpočet a daňová sazba je 20%.
- Základ daně by byl = 3000 EUR (2000 + 1000)
- Základ daně by byl = 2700 EUR (3000 * 0,10 = 300 → 3000-300)
- Sazba daně by byla = 540 eur (2700 * 0,2)
Dědičná daň, která se má platit státu, by činila 540 eur.