Jurisdikce - co to je, definice a pojem

Jurisdikce je pravomoc soudit a vymáhat to, co je posuzováno, což odpovídá soudcům a soudní moci jako celku podle zákonů.

Jurisdikce je funkce a moc, kterou musí soudci řešit v rámci svých pravomocí při konfliktech, které jsou před soudem. Co to znamená v rámci jeho pravomocí? Že ne všichni soudci mohou soudit všechno. To znamená, že zákon stanoví, kteří soudci se budou o které případy starat.

Například jurisdikce, tj. Pravomoc soudit a vymáhat to, co se posuzuje, bude omezena zákony funkční a územní jurisdikce. Zákon určí, který soudce má jurisdikční pravomoc. To znamená, kdo může soudit soudní spor v závislosti na území (město, provincie atd.), Kde byl trestný čin spáchán, nebo kde například žije obžalovaný. Bude také záležet na tom, jaký druh žaloby provede žalobce, občanskoprávní, trestní, pracovní atd.

V závislosti na tom, jaký druh pokusu se bude rozvíjet a na území, se stanoví funkční a územní kompetence. Jakmile jsou tyto pravomoci omezeny, musí soudci prosadit svou jurisdikční funkci, tj. Vyřešit konflikt.

Kde dostávají soudci tuto funkci? V demokracii s dělbou moci má soudní moc ztělesněná soudci a soudy funkci a pravomoc soudit a uplatňovat právo. Tato moc však vychází z lidí, jsou to lidé, kteří tuto moc udělují a kteří se podrobují řešení konfliktů, o nichž rozhodují soudci podle platného zákona. Tento zákon zase vychází z lidí.

Charakteristiky příslušnosti

Hlavní vlastnosti této síly jsou:

• Příslušnost je veřejnou mocí a náleží soudnictví.
• Konečným projevem nebo konečným výsledkem jurisdikce je rozsudek. Když je věta konečná, má účinky res judicata. Jinými slovy, stejný střet se stejnými stranami nelze předložit jinému soudci.
• Soudnictví musí být nezávislé. Soudci a soudy musí podléhat pouze zákonům a neměli by být vystaveni vnějšímu tlaku jiných pravomocí a nemusí být zapojeni do konfliktu, který se chystají vyřešit.
• S výjimkou případů, kdy to stanoví zákon, nebudou existovat žádné zvláštní jurisdikce. To znamená, že neexistují žádné jurisdikce pro různé lidi. Bylo by například protiústavní, aby se soudy konaly pouze pro ženy a jiné pouze pro muže. Příslušnost je jednotná. Výjimkou jsou některé speciální jurisdikce schválené v některých zemích, například vojenská jurisdikce.
  • Hovorově hovoří o trestní, civilní jurisdikci atd. Toto je ale nesprávný termín, protože nejde o otázku různých jurisdikcí, ale pouze o kompetenci přisuzovanou soudcům.
• Tato jurisdikce zcela podléhá zákonům. Soudci nemohou vyřešit konflikt mezi lidmi na základě jejich zkušeností nebo názoru. Musí tedy použít zákon prostřednictvím rozsudku, který ukončí soudní konflikt.
• Jako záruka nezávislosti jurisdikce:
  • Soudce může být odvolán lidmi, kteří se dostali do konfliktu před soudem, protože tento soudce má osobní zájem na konfliktu nebo na jedné ze stran.
  • Samotní soudci se mohou zdržet řešení soudního sporu, protože je ohrožena jejich nezávislost.
  • Soudci a soudy stanovily zákonem určité neslučitelnosti s jejich postavením v soudnictví. Tyto nekompatibility se snaží neovlivnit jejich funkci a neřeší konflikty pouze podle zákona.