Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem, který získáme z zboží nebo služby, a jeho tržní cenou.
Přebytek spotřebitelů vzniká zákonem klesajících výnosů. To znamená, že první získaná jednotka je vysoce ceněna, ale jak získáváme další jednotky, naše ocenění klesá.
Cena, kterou platíme za jakoukoli jednotku, je však vždy stejná: tržní cena. Tímto způsobem si užíváme kladného přebytku prvních jednotek, které získáváme, dokud nedosáhneme poslední, ve které bude přebytek nulový.
Z grafického hlediska se přebytek spotřebitele měří jako plocha pod křivkou poptávky na trhu a nad cenovou linií. Křivka poptávky měří částku, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za každou spotřebovanou jednotku. Celková plocha pod křivkou poptávky pak odráží celkovou užitečnost spotřeby zboží nebo služby. Pokud se cena, kterou platíme za každou jednotku, odečte od této oblasti, získáme přebytek spotřebitele.
Druhá část, která vede od přebytku spotřebitele ke křivce nabídky, se nazývá přebytek výrobce.
Teorie spotřebitele
Praktické aplikace přebytku spotřebitele
Přebytek spotřebitele se používá při analýze nákladů a přínosů regulačních návrhů nebo vládních programů. Mluvíme například o vyhodnocení zavedení maximální ceny produktu.
V tomto případě, pokud je maximální cena stanovená vládou vyšší než tržní cena bez zásahu, přebytek spotřebitele se sníží.
Příklad přebytku spotřebitele
Podívejme se na příklad. Předpokládejme, že turista kráčí po slunné pláži a je velmi žíznivý. První sklenice vody, kterou si koupíte, má hodnotu 4 eura. Druhá sklenice vody má hodnotu 3 eur, protože už není tak žíznivý. Potom je třetí sklo oceněno na 2 eura a čtvrté na 1 euro.
Trhová cena sklenice vody je tedy 1 euro, takže turista má spotřebitelský přebytek 6 eur, což je součet rozdílu mezi oceněním každé sklenice vody a její cenou, (4 - 1) + (3-1) + (2-1) + (1-1).
Spotřebitelská bilancePřebytečná nabídkaPřebytek poptávky