Poptávková inflace je ta, která vzniká, když agregátní poptávka stoupne na úrovně, při kterých produktivní nabídka nestačí k jejímu pokrytí.
Když agregátní poptávka, tj. Souhrn zboží a služeb, které jsou v ekonomice požadovány, převyšuje souhrn zboží a služeb, které tato ekonomika generuje. Vzniká to, co je v ekonomii známé jako nadměrná poptávka. Tato nadměrná poptávka dříve či později vytvoří tlak na ceny a způsobí jejich všeobecné zvýšení. Pokud tedy dodavatelé zboží a služeb, tj. Společnosti, nezvýší svou produkci, ceny porostou.
Hlavní příčina inflace poptávky
Identifikaci základních příčin, které generují poptávkovou inflaci, lze nalézt ve dvou proudech ekonomického myšlení. V keynesiánském vysvětlení inflace a monetaristickém vysvětlení inflace.
Monetaristé tvrdí, že když ekonomika představuje přebytek cirkulujícího média, tj. Více peněz, než je v ekonomice nutné, populace má větší poptávkovou kapacitu. Pokud tedy produktivní aparát ekonomiky nemá dostatečnou kapacitu reagovat vyšší produkcí zboží a služeb, bude se právem závazkem generovat generální zvýšení cen zboží a služeb.
Zatímco u keynesiánů bylo zvýšení cenových hladin určováno zvýšením prvků, které tvoří agregátní poptávku. To znamená, že když se zvýší spotřeba, investice, investiční statky a veřejné výdaje, zvýší se i ceny zboží a služeb.
Tyto proudy ekonomického myšlení tedy identifikují faktory, které způsobují poptávkovou inflaci. U keynesiánů je to kvůli nadměrnému nárůstu agregátní poptávky. U monetaristů je tedy inflace generována zvýšením nabídky peněz nad poptávkou ekonomiky. Pak máme, že tyto teorie se neshodují ve faktorech, které způsobují nadměrnou poptávku.
Příčiny inflaceEkonomická opatření proti poptávkové inflaci
Pokud ekonomiky prezentují inflační procesy tohoto typu, tj. Poptávkovou inflaci. Úřady mají tendenci jednat dvěma směry. útočí na peněžní proměnné a útočí na proměnné týkající se veřejných výdajů, investic a cen.