Dirigismus je politická a ekonomická ideologie. To navrhuje, aby stát převzal důležitý zásah do ekonomiky země. To zejména prostřednictvím pobídek a kontrol.
Jinými slovy, dirigisme je doktrína, která tvrdí, že vláda musí zasáhnout do plánování hospodářských odvětví. To za účelem dosažení většího celkového blahobytu.
Je důležité objasnit, že dirigismus je přechodným bodem mezi úplným liberalismem a socialistickým modelem. To bude jasnější v další části.
Charakteristika dirigismu
Mezi charakteristikami dirigismu můžeme najít následující:
- Navrhuje zásah do ekonomiky, ale nikoli prostřednictvím znárodnění nebo úplné kontroly a plánování ekonomiky, jak tomu bylo v případě komunistického modelu Svazu sovětských socialistických republik.
- Directionism funguje prostřednictvím státních investic nebo pobídek, jako jsou subvence nebo osvobození od daní u určitých činností ospravedlňujících národní zájem. To může být případ snahy o vědecký výzkum.
- Vláda neusiluje o nahrazení trhu, ale o ovlivnění - do určité míry - rozhodnutí ekonomických agentů, ale stát za ně nerozhoduje.
- Všechny země do určité míry uplatňují určitý druh kontroly, když například podporují určité odvětví ekonomiky, jako je zemědělství, aby podpořily místní producenty.
- Nejedná se o hrubý zásah, jak naznačuje formální definice Královské španělské akademie. Místo toho má stát koordinační roli, nikoli centralizátor.
- Stejně jako se nepodobá komunistickému modelu, nenavrhuje, stejně jako marxismus, kontrolu nad výrobními prostředky vládou.
- Teoreticky navrhuje systém smíšené ekonomiky, který kombinuje účast soukromého sektoru a veřejného sektoru, který je regulačním orgánem.
- Má podobnosti se sociálně tržním hospodářstvím, protože brání také soukromou iniciativu, varuje však, že je nezbytná úroveň státních zásahů.
- Má společné body v ekonomických záležitostech s keynesiánstvím, protože ten navrhuje intervenci státu, konkrétně čelit hospodářským krizím stimulováním agregátní poptávky.
Příklad dirigismu
Země, která je s dirigismem nejvíce spojena, je Francie.
Dokonce se má za to, že má předchůdce z doby Ludvíka XIV., Jehož ministr financí Jean-Baptiste Colbert navrhl opatření, jako jsou dotace a ochrana domácí produkce.
Nejreprezentativnějším obdobím dirigismu ve Francii je však období po druhé světové válce. V letech 1945 až 1975 byla v galské zemi zaznamenána vysoká míra růstu, podle přechodného modelu mezi komunistickým systémem sovětského bloku a volným trhem hájeným vládou USA.
Za vlády Charlese de Gaulla a Georgese Pompidou tak Francie zavedla opatření, jako je podpora průmyslových společností ke sloučení, aby vytvořily konglomeráty a získaly konkurenceschopnost.