Občanskoprávní odpovědnost je povinnost osoby, která způsobila škodu jinému (ať už aktivně nebo pasivně), tuto škodu opravit nebo nahradit, obvykle náhradou škody.
Povinnost nahradit škodu může mít právnická osoba nebo fyzická osoba, a dokonce i několik fyzických osob.
Nutné požadavky na občanskoprávní odpovědnost
Existují požadavky na občanskoprávní odpovědnost:
- Že došlo k akci nebo opomenutí.
- Mezi jednáním nebo opomenutím a způsobenou škodou existuje příčinná souvislost. To znamená, že škoda byla způsobena tímto jednáním nebo opomenutím.
- Že existuje chyba nebo nedbalost.
Co se rozumí chybou nebo nedbalostí?
Vina vzniká nedodržením základních pravidel chování právního systému a není zahrnuta v zákoně. Například, když jdu po ulici, vím, že nemusím tlačit na jiného člověka, aby spadl. Vinné je rovněž nepředvídání něčeho, co by podle některých základních pravidel chování bylo možné očekávat.
- Pokud nejsou dobrovolně dodržovány základní požadavky na chování, je voláno podvod.
- V nedbalosti je nedostatek vůle, není žádoucí ublížit. Být z nedbalosti znamená nedodržovat náležitou péči, tj. Nedodržovat standard chování.
Druhy občanskoprávní odpovědnosti
Pokud jde o různé klasifikace, můžeme najít různé typy občanskoprávní odpovědnosti:
- Smluvní občanskoprávní odpovědnost: Jedná se o porušení povinnosti stanovené ve smlouvě, tedy o její porušení. Příklad: A smrští některé zelené látky s B, a když látky přijdou, jsou červené. Společnost B porušila smlouvu s A, a proto vytvořila smluvní občanskoprávní odpovědnost, a proto musí reagovat náhradou nebo opravou škody způsobené A.
- Mimosmluvní občanskoprávní odpovědnost: Jedná se o porušení povinnosti chování, které není zahrnuto v žádné smlouvě a má za následek újmu jiné osobě. Příklad: A bydlí ve druhém patře a má květináč na balkóně, B kráčí po ulici a je náhle zasažen květináčem. A způsobil svým hrnci škodu B a neexistuje mezi nimi žádná smlouva, ani se neznali, ale vzniká mimosmluvní občanskoprávní odpovědnost, která musí škodu způsobenou B. nahradit nebo opravit. Dalším příkladem mohou být dopravní nehody .
Existuje nejen přímá občanskoprávní odpovědnost, tj. Odpovědnost způsobená jednou osobou jiné osobě, ale existuje také nepřímá občanskoprávní odpovědnost. Nepřímá občanskoprávní odpovědnost znamená, že osoba odpovídá za škodu způsobenou jinou osobou, například v případech, jako jsou:
- Rodičovská odpovědnost
- Odpovědnost opatrovníků
- Odpovědnost zaměstnavatelů
- Odpovědnost pedagogů
- Odpovědnost majitelů zvířat
Škoda je výsledkem jednání nebo opomenutí a co vede ke vzniku občanskoprávní odpovědnosti, ale jaké druhy škod jsou ty, které je třeba nahradit nebo opravit?
- Škody na majetku: ovlivňují majetek nebo práva poškozeného
- Nemajetková újma:
- Morální poškození: ovlivněte pocity
- Poškození těla: ovlivňuje samotné tělo
Okolnosti, které brání vzniku občanskoprávní odpovědnosti
Okolnosti, které brání vzniku občanskoprávní odpovědnosti, to znamená, že neexistuje, jsou:
- Legitimní obrana: Škody způsobené obranou proti útoku nevytvářejí občanskoprávní odpovědnost.
- Stav potřeby: Jedná se o situaci, kdy ke škodě dojde, aby se zabránilo většímu zlu někoho jiného nebo jiného, v tomto případě nevznikne ani občanskoprávní odpovědnost.
- Souhlas poškozeného: Zbavuje občanskoprávní odpovědnosti pouze v případě, že nedošlo k nemajetkové újmě.
- Náhodná událost: V tomto případě nejde ani o zavinění, ani o nedbalost, a proto nevzniká občanskoprávní odpovědnost. Je to nepředvídaná nebo nevyhnutelná situace.