Evropská investiční banka (EIB) je samostatnou institucí v Evropské unii, kterou vlastní její členské státy a která se zaměřuje na podporu zlepšování životních podmínek a hospodářské a finanční situace, zejména v rámci Unie.
Tato instituce se zrodila v roce 1958 na základě Římské smlouvy, která usiluje o financování investic příznivých pro růst a rozvoj Evropské unie. Jeho organizace je založena na několika strukturálních prostorech: správní rada, správní rada, řídící výbor a výbor pro audit. Její ústředí je v současné době v Luxenburgu.
Jaké jsou cíle sledované EIB?
Velká část objemu investic, které EIB vyvíjí, se odehrává v méně rozvinutých evropských oblastech. Tímto způsobem se v těchto zemích usiluje o modernizaci různých hospodářských, infrastrukturních nebo ekologických odvětví. V rámci práce Evropské investiční banky je však rozvojová spolupráce podporována i na místech mimo EU, přičemž tomuto úkolu je věnováno téměř 15% celkových investic.
EIB usiluje hlavně o soudržnost na nadnárodní úrovni a stimuluje zlepšování podmínek malých a středních podniků, udržitelný rozvoj a inovace.
Vlastní forma financování EIB spočívá v upisování kapitálu partnery (výše uvedenými členskými státy) nebo kapitálovými trhy, ze kterých získávají příjem nezbytný pro výkon své činnosti.
Jak fungují půjčky EIB?
Tato organizace obvykle poskytuje dlouhodobé půjčky, které v žádném okamžiku nedosahují 50% celkových nákladů na daný projekt, kterého se účastní. Jinými slovy, nejde o dotace. Jelikož je však nezisková instituce, úroky, s nimiž poskytuje tyto půjčky, jsou obvykle nízké.
Na druhé straně může být způsob, jakým jsou tyto půjčky poskytovány, přímý, v případě více než 25 milionů EUR, nebo nepřímý, v případě menších půjček, a ve spolupráci s finančními institucemi. Aby bylo toto financování způsobilé, je nutné, aby dotyčný projekt přispíval k cílům stanoveným EU, aby měl jasnou a prokazatelnou ekonomickou životaschopnost a aby neměl významný negativní dopad na společnost nebo životní prostředí .