Globální hodnotový řetězec je soubor činností nezbytných pro výrobu zboží nebo služby, které se provádějí na různých zeměpisných místech (regiony, země atd.).
V hodnotovém řetězci se vazby skládají z různých úkolů, které musí společnost nebo organizace provádět, aby získala a umístila své zboží.
Mezi články řetězu pak můžeme rozlišit získání suroviny a design produktu. Kromě toho musí být prováděny další procesy, jako je výroba, distribuce atd., Dokud nebude prodán konečnému spotřebiteli.
Globální pojem odkazuje na skutečnost, že fáze hodnotového řetězce se neprovádějí na jednom území. Místo toho jsou distribuovány v různých zemích, aby dokončily konečný produkt na jednom místě,
Například počítač se vyrábí v Německu, ale 80% jeho částí a dílů je čínského původu. Kromě toho byly ve Spojených státech vytvořeny některé počítačové programy nezbytné pro jeho provoz.
Pokud jde o pojem hodnota, jedná se o skutečnost, že v každém článku výrobního řetězce se vytváří přidaná hodnota. Tímto způsobem je konečný produkt cennější než součet jeho komponent nebo vstupů.
Pokud má produkt přidanou hodnotu, budou spotřebitelé ochotni za něj zaplatit více než za všechny jeho části zvlášť.
Globální ekonomikaVznik a vývoj globálního hodnotového řetězce
Globální hodnotové řetězce vznikly výměnou a komerčním otevřením mezi různými zeměmi, takže mají dlouhou historii. Zpočátku však byly velmi omezené, protože náklady na komunikaci a dopravu byly stále velmi vysoké, což ztěžovalo výměnu a rozvoj mezinárodních obchodních vztahů.
Od 90. let 20. století došlo v hodnotových řetězcích ke zrychlenému růstu po otevření Číny, Indie a dalších rozvíjejících se ekonomik, které nabízely velmi levnou pracovní sílu. Rozvoj telekomunikačních a informačních technologií rovněž silně podpořil jeho růst, protože bylo možné podstatně snížit celosvětové náklady na koordinaci.
Globální hodnotové řetězce dnes tvoří většinu mezinárodního obchodu. V roce 2015 tvořilo 66% světového obchodu meziprodukty, služby, technologie a kapitál používaný k výrobě konečného zboží v jiné zemi.
Dopady globálních hodnotových řetězců
Globální hodnotové řetězce vytvářejí několik pozitivních účinků na světovou ekonomiku, včetně následujících:
- Umožňují využívat komparativní výhody mezi různými zeměmi světa. Například Čína tak může využít své relativně levnější pracovní síly. Mezitím se Německo může soustředit na vývoj nových technologií, kde má výhodu.
- Snižují migrační pohyby: Pracovníci mohou zůstat ve své zemi a pracovat pro zahraniční společnost.
- Příjem méně rozvinutých zemí roste: Rozvojové země mohou nabídnout levnější pracovní sílu.
- Umožňuje snížit ceny: Snížením výrobních nákladů a podporou konkurence umožňují globální hodnotové řetězce spotřebitelům přístup k lepším cenám.
Tyto řetězce však mohou mít také negativní účinky:
- Globální společnosti mají příležitost přemístit svá výrobní centra do zemí, kde je levnější pracovní síla. To by mohlo snížit počet dostupných pracovních míst, kde společnost původně vyráběla své zboží.
- Globální řetězce vyžadují silnou investici času a peněz pro dohled nad všemi procesy.