Organizační rozvoj je pokrok, který organizace zažívá prostřednictvím procesů, které zlepšují jejich vnitřní správu.
Organizace jsou v neustálém pohybu a přizpůsobují se změnám, které od nich vyžaduje trh, místní legislativa, životní prostředí a společnost.
To vyžaduje tvrdou práci, která vám pomůže zefektivnit vaše procesy, efektivně distribuovat funkce a dobře využívat čas a finanční zdroje. V tomto smyslu má organizační rozvoj funkci generování proaktivních, flexibilních a adaptivních společností podle různých scénářů, které mohou nastat.
Rozvíjet organizace
Úkol rozvoje organizací vyžaduje klíčové a zřetězené činnosti, které společně dosahují cíle jejich zefektivnění.
Některé z činností ke zlepšení řízení organizací mohou být:
- Vyškolit pracovníky v nových nástrojích informačních a komunikačních technologií (IKT) pro lepší využívání dostupných technologií.
- Pořádejte častá, ale krátká setkání za účelem řešení nepředvídaných událostí, aniž byste zanedbávali strategické úkoly.
- Stanovte úkoly s omezenými a povinnými termíny, abyste mohli sledovat pracovní dobu a dodávku produktu.
- Vytvořte jasné komunikační kanály pro různé situace, které mohou nastat. To umožňuje pracovníkům vyřešit konkrétní problém se správnými lidmi a ne bloudit hledáním odpovědí od mnoha lidí.
- Rozvíjejte zkušenosti, které pracovníkům na všech úrovních umožní poznat práci prováděnou v různých funkčních oblastech. To přispívá k porozumění procesům a vytváření prostředí pro spolupráci.
- Podporovat případy výměny znalostí. Například mezi mladými pracovníky a ostatními s více zkušenostmi a naopak. Tato výměna znalostí umožňuje urychlit zkušenosti a překonat časté problémy.
- Podporovat zdravé, sportovní a rekreační návyky pro zdravou organizaci.
Společnosti s organizačním rozvojem vs. společnosti bez organizačního rozvoje
Společnosti s organizačním rozvojem jsou hbitější a aktivnější. Naopak společnosti, které nevyvíjejí nebo neaktualizují své organizace, jsou pomalé, reaktivní a neustále „hasí“ v důsledku svého neefektivního řízení.
Jednou z příčin společností bez organizačního rozvoje je, že mají ve svých procesech „tuk“. To se týká skutečnosti, že existuje mnoho postupů nebo akcí, které jsou zbytečné a které tráví čas pouze v řetězci interní správy.
Příklad organizačního rozvoje
Příkladem společností bez organizačního rozvoje jsou veřejné instituce, protože při správě veřejných zdrojů musí být před vynakládáním prostředků schváleny mnoha lidmi, což může trvat i několik dní.
Představte si, že k provedení procesu nákupu nebo uzavření smlouvy o službě musíte mít oprávnění plánovacího manažera, správce správy, nákupního manažera a příslušného orgánu.
Pokud jeden z nich onemocní, byrokratická struktura nutně hledá náhradní osobu, která převezme odpovědnost za toto vedení. Osoba, která převezme toto náhradní mateřství, o tomto nákupu neví, proto před podpisem požádá o informace.
V tomto procesu se nákup zastaví na dva dny, dokud nebude podepsán a předán orgánu. Orgán nebyl nalezen a kdokoli by měl subrogovat, nemá ani znalosti o nákupu, a jakmile se o něm dozví, rozhodne se konzultovat přímo s orgánem vlastníka, pokud je tento nákup naléhavý nebo ne a pokud dává souhlas k je to pevné.
Zde byla prezentována situace, ke které dochází každý den v různých veřejných institucích a díky níž je jejich řízení mnohem pomalejší než v případě soukromé společnosti.
Pokud by však vlády investovaly do technologie umožňující schvalování těchto dokumentů pomocí digitálního podpisu, vzdálené autorizace nebo zařízení, které nahrazuje papír, procesy veřejné správy by byly nepochybně mnohem rychlejší. Občané tak mohli dostávat státní dávky mnohem rychleji.
Tyto instituce mají velkou výzvu v oblasti organizačního rozvoje, kterou řešily prostřednictvím závazků k výkonu, aby zlepšily své vnitřní řízení.
Mezitím v soukromých společnostech řešení tohoto problému spočívá ve vůli vlastníků, představenstva nebo vedení, které mohou manažeři a ředitelé společností provádět za účelem zlepšení tohoto aspektu, přičemž jej chápou jako klíčový faktor obchodní strategie .