Válečné pouto - co to je, definice a koncept

Obsah:

Válečné pouto - co to je, definice a koncept
Válečné pouto - co to je, definice a koncept
Anonim

Válečný dluhopis je dluhový cenný papír vydaný státy k uhrazení enormních nákladů války. Stát tedy musí platit odpovídající úrok jednotlivcům a společnostem, které získávají válečné obligace.

V průběhu historie válečné dluhopisy významně pomáhaly nést nesmírnou ekonomickou zátěž zemí, které je uvolnily.

Některá opatření přijatá k financování soutěže byla založena na kontrole inflace nebo zvýšení daní. Historie však ukazuje, že vlády se také uchýlily k půjčování peněz.

Tváří v tvář možnosti zvýšení daní, která je vždy nepopulární, existuje možnost vydávání válečných dluhopisů. Tímto způsobem se lidé a společnosti odvolávají na vlastenectví a nadšeně se obracejí k financování soutěže. Další výhodou dluhopisů pro vlády je, že je možné odložit dobu jejich splácení.

Zde vstupují do hry válečné dluhopisy vydané státy, které umožňují získat dostatečné zdroje na zaplacení válečného konfliktu. Na oplátku však musí státy zaplatit úroky (pololetní, roční) držitelům dluhopisů a po stanovené lhůtě vrátit zapůjčenou částku.

Ačkoli válečné dluhopisy mají podporu státu, existují rizika. A je to tak, že v případě prohry války nebudou držitelé navzdory záruce státu získat zpět peníze investované do dluhopisů.

Historie válečných dluhopisů

Zpočátku to byli velcí bankéři a finančníci, kteří svými půjčkami pomáhali financovat války. V první a druhé světové válce však šlo o široce používaný finanční nástroj vlád.

První světová válka

Vypuknutí prvního velkého konfliktu ve světovém měřítku mělo okamžité důsledky pro německou ekonomiku. A to je to, že trhy odepřely přístup k financování německé říše. Z tohoto důvodu se Německo uchýlilo k vnitřnímu zadlužení a konkrétně k vydávání válečných dluhopisů. Němci tak mohli získat tyto tituly se ziskovostí 5% a směnitelnou po dobu deseti let.

Nákup válečných dluhopisů v Německu znamenal projev vlastenectví. Proto byly tyto tituly prodávány v bankovních kancelářích a na pobočkách pošty. Je třeba poznamenat, že největšími držiteli německých válečných dluhopisů byly velké společnosti a instituce, všechny poháněné silným sociálním tlakem. Podobné iniciativy se uskutečnily také v Rakousku-Uhersku, které společnost v Rakousku-Uhersku velmi dobře přijala.

Na spojenecké straně se Spojené království rovněž uchýlilo k vydávání dluhů k financování vysokých nákladů války. Ačkoli se nejednalo o válečné dluhopisy, vydalo britské ministerstvo financí směnky a dluhopisy se splatností 3, 6, 9 a 12 měsíců as výnosem 5%. Museli bychom počkat až do roku 1916, kdy britská vláda vydala takzvané státní dluhopisy.

Emise dluhopisů tzv. Půjčky třetí války, uskutečněná v roce 1917, byla pro britskou pokladnu obzvláště zatěžující. S úrokem 5% to byl velký dluh pro Velkou Británii, a to do takové míry, že v následujících letech musela britská vláda restrukturalizovat dluh, platit nižší úroky a odložit splatnosti.

Se vstupem Spojených států do první světové války se země rovněž uchýlila k vydávání takzvaných dluhopisů svobody. Reklamní kampaň na tyto dluhopisy byla velmi intenzivní, s řadou osobností ze světa zábavy, jako je Charles Chaplin. Do kampaně se zapojili i chlapci. Částky získané v dluhopisech umožnily Spojeným státům zaplatit za jejich účast ve válce. Úrokové náklady, které vláda musela zaplatit za vydání tohoto typu dluhopisů, však byly 30 000 milionů dolarů.

Druhá světová válka

Pokud byl v Německu první světové války kladen velký důraz na nákup válečných dluhopisů jednotlivci, nacházíme ve druhé světové válce rozdíly.

Tentokrát se tlak více obrátil na finanční sektor. Tváří v tvář neschopnosti postavit se proti nacistickému režimu se německé finanční instituce zmocnily velkého množství dluhopisů. Také německá okupace Československa donutila banky v zemi nakupovat velké množství německých válečných dluhopisů.

Po japonském bombardování Pearl Harbor oznámily USA svůj vstup do druhé světové války. Američané neváhali použít válečné dluhopisy jako nástroj financování. Americké válečné dluhopisy tedy poskytly výnos 2,9% za 10 let. Tyto tituly si mohly koupit společnosti i jednotlivci a jejich nominální hodnota se pohybovala od 25 do 10 000 USD.

Emise válečných dluhopisů byly ve Spojených státech nepochybně obrovským úspěchem, kdy veletrhy plné vlajek a hudby ohlašovaly prodej dluhopisů. Také tisk, rádio, svět komiksů, hollywoodští a váleční veteráni se pustili do kolosální bezprecedentní reklamní kampaně. Stejně jako ve Spojených státech, i v Kanadě byly vydávány válečné obligace, podporované také silnou reklamní kampaní, na kterou Kanaďané uspokojivě reagovali.