V letech 1990 až 1991 bojovaly Spojené státy a mezinárodní koalice 34 zemí s Irákem ve válce, která se stala známou jako válka v Perském zálivu. Důvodem požáru byla invaze iráckých vojsk do Kuvajtu.
2. srpna 1990 zaútočila irácká armáda na území Kuvajtu a anektovala malý emirát v Perském zálivu. Tato invaze způsobila silnou mezinárodní reakci a Rada bezpečnosti OSN tuto invazi odsoudila. Po schválení řady sankcí začaly Spojené státy vysílat do Saúdské Arábie vojáky, které vedly mocnou koalici s cílem osvobodit Kuvajt a prosazovat mezinárodní právo.
Po letecké bombardovací kampani nad Irákem a rychlém pozemním zásahu se irácký režim vzdal a souhlasil s ústupem z Kuvajtu.
Původ války v Perském zálivu
Po dlouhé vyhlazovací válce s Íránem byla irácká ekonomika ve zoufalé situaci. Do roku 1990 měla země zahraniční dluh, který přesáhl 70 000 milionů dolarů. Irák se tedy pokoušel zvýšit své údaje o produkci ropy, aby mohl čelit velkému vnějšímu dluhu, který udržoval.
Na druhé straně rostlo politické napětí s Kuvajtem. Irák tedy tvrdil, že Kuvajťané uzurpovali ropu ze svých ropných polí Rumaila.
Také ve vztahu k ropě režim vedený Sadámem Husajnem tvrdil, že Kuvajt nedodržuje dohody o těžbě ropy OPEC. V tomto smyslu Irák tvrdil, že Kuvajt těží více ropy, než bylo dohodnuto. Zvýšení produkce ropy v Kuvajtu tedy vedlo ke snížení cen ropy a zjevnému poškození Iráku. A je to tak, že 95% iráckého vývozu bylo způsobeno ropou.
Irák také požadoval, aby Kuvajt odpustil jeho půjčky, protože bojovali proti Íráncům jménem všech Arabů. Podobně si Irák vyžádal ostrov Bubiján poblíž přístavního města Um Kásr. Takto by Irák měl lepší odtok do moře.
Irák a Kuvajt vstoupili do jednání, ale diplomacie selhala a nakonec se Sadám Husajn rozhodl napadnout Kuvajt.
Invaze do Kuvajtu a její důsledky
2. srpna 1990 překročily hranice irácká pěchota a bojová vozidla a napadly malý emirát Kuvajtu. Irácké síly rychle získaly kontrolu nad zemí a Emir Yaber Al-Sabah uprchl z Kuvajtu.
Irácká invaze do Kuvajtu byla silně odsouzena. Tváří v tvář zjevnému porušení mezinárodního práva byly na Irák uvaleny ekonomické sankce, které by se nedlouho poté posílily embargem. V reakci na iráckou agresi byla vytvořena koalice 34 zemí vedená Spojenými státy.
Saúdská Arábie dala své území k dispozici jako výchozí bod pro případnou invazi do Iráku. Spojené státy a Spojené království mezitím do regionu nasazovaly jednotky a připravovaly se na zapojení irácké armády.
A priori byl boj s iráckými silami představován jako hlavní vojenská výzva. Operace Pouštní štít zahrnovala nasazení stovek tisíc mužů, aby porazili iráckou armádu, považovanou za čtvrtou největší bojovou sílu na světě. Přesně toto nasazení usilovalo o ochranu Saúdské Arábie před možnými iráckými útoky.
I přes to, že proti němu byla velká koalice, se Irák pokusil otevřít trhliny bombardováním Izraele raketami SCUD. Pokud by Izrael vstoupil do války, několik arabských zemí by mohlo koalici opustit. Izrael se však zdržel výměnou za to, že Spojené státy zničí irácké raketové platformy. Kromě bombardování iráckých raketových platforem instalovaly Spojené státy protiraketové platformy Patriot, aby zničily irácké SCUD.
Operace Pouštní bouře
16. ledna 1991 začala koaliční ofenzíva s názvem operace Pouštní bouře. Mnohonárodnostní síly zahájily bombardování ze vzduchu i z moře a zničily vojenské cíle, infrastrukturu a průmysl. Od té doby zůstávají obrazy CNN na sítnici mnoha Američanů a válku vysílají živě.
Následně, 24. února 1991, došlo k pozemnímu zásahu. Koaliční ofenzíva byla drtivá pro irácké jednotky, které se masově vzdaly. Kuvajt byl znovu dobyt a asi po čtyřech dnech bojů na zemi se Irák vzdal a dodržoval podmínky OSN, což znamenalo respektovat suverenitu Kuvajtu.
Důsledky války v Perském zálivu
Svým vítězstvím ve válce v Perském zálivu USA zvýšily svoji přítomnost na Středním východě, zejména v Saúdské Arábii. Irák slíbil, že rozebere svůj arzenál a že bude respektovat územní celistvost Kuvajtu.
Navzdory všemu si Spojené státy nadále udržovaly dlouhodobé embargo na Irák. Toto embargo způsobilo Iráčanům těžká strádání, zkrácení léků a způsobení podvýživy u dětí.
V následujících letech by však Irák, v nitkovém kříži USA, nebyl ušetřen dalších leteckých útoků.
Dalším katastrofálním důsledkem pro životní prostředí byla sabotáž ropných vrtů. Když olej nehořel, což způsobilo obrovské oblaky černého kouře, zůstal přilepený na zemi a znečišťoval povrch pouště.
Ekonomické aspekty
Válka v Perském zálivu byla pro země třetího světa ekonomicky katastrofální událostí. Rostoucí ceny ropy způsobily, že země jako Bangladéš, Filipíny a Pákistán zaplatily za nákup ropy o 5 miliard dolarů více než v roce 1989.
Pokud existuje země, která obzvláště těžce utrpěla ekonomickými důsledky války v Perském zálivu, byl to Jordán. V tomto smyslu Jordánci prokázali silnou závislost na irácké ropě, viděli, jak jejich průmysl funguje pouze na 10% své celkové kapacity. Na makroekonomické úrovni 2 000 milionů dolarů, které tato krize stála Jordánsko, představovalo více než 25% hrubého národního produktu (HNP).
Ekonomické potíže Jordánu překonaly ekonomická čísla a jeho pro-Irácký postoj ho stál vyčerpání ekonomické pomoci od jeho arabských sousedů. Jordánský vývoz se zhroutil, když Saúdové zablokovali vstup banánů a pomerančů z Jordánska.
Egypt také prožíval těžké ekonomické období. Země utápěla v jednom ze svých nejobtížnějších bankrotů, klesaly příjmy turistů a zaměstnanost byla v odvětvích, jako je stavebnictví, strašně nejistá. Skutečná egyptská míra nezaměstnanosti byla ve skutečnosti kolem 20%. Jeho účast ve válce v Perském zálivu však byla uznána diskontováním části jeho dluhu.
Ve Spojených státech se zdálo, že válka dodá ekonomice určitou podporu. Vojenské vítězství v Perském zálivu způsobilo pokles cen ropy a poklesly také úrokové sazby, což mělo pozitivní dopad na nemovitosti.
Země jako Kuvajt a Saúdská Arábie zvýšily produkci ropy, což snížilo cenu a současně zaplatilo náklady na válku. Konflikt ve skutečnosti upevnil Saúdskou Arábii jako velkého vůdce OPEC, zatímco s poraženým Saddámem Husajnem došlo v Iráku ke snížení moci kontroly nad dodávkami ropy.